ECLI:CZ:US:2006:4.US.653.05
sp. zn. IV. ÚS 653/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ing. J. S., zastoupeného JUDr. Václavem Sedlářem, advokátem Advokátní kanceláře v Brně, Údolní 5, proti rozsudku Krajského soudu v Brně, č. j. 30 Ca 168/2005-62, ze dne 28. 7. 2005, a jemu předcházejícím rozhodnutím správních orgánů, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení čl. 2 odst. 2, 3, čl. 4 odst. 1, čl. 11 odst. 5, čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Brně a jemu předcházejících rozhodnutí správních orgánů.
Rozhodnutím Finančního úřadu v Uherském Brodě ze dne 30. 11. 2000, č. j. 60913/00/338920/7038, bylo stěžovateli předepsáno penále ve výši 182.980,- Kč za pozdní úhradu daňové povinnosti. Proti zamítavému rozhodnutí jeho odvolání Finančním ředitelstvím v Brně podal stěžovatel správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který rozsudkem ze dne 17. 12. 2003, sp. zn. 30 Ca 487/2001, stěžovateli vyhověl a rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně zrušil. Na základě kasační stížnosti Finančního ředitelství v Brně však Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím ze dne 31. 5. 2005, sp. zn. 4 Afs 27/2004, uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil. V následném řízení pak Krajský soud v Brně vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu stěžovatelovu žalobu proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně rozsudkem, č. j. 30 Ca 168/2005-62, ze dne 28. 7. 2005 zamítl. Proti tomuto zamítavému rozhodnutí Krajského soudu v Brně podal stěžovatel dne 26. 8. 2005 opravný prostředek, kasační stížnost a posléze dne 4. 10. 2005 rovněž ústavní stížnost.
II.
Dříve než Ústavní soud přikročí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje formální a obsahové náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Po zvážení obsahu ústavní stížnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.
Nepřípustnost ústavní stížnosti v řízení před Ústavním soudem vyplývá ze skutečnosti, že jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že se v případě ústavní stížnosti nejedná o procesní prostředek, který by mohl být využit k ochraně práva vedle prostředků jiných, ale že ústavní stížnost lze podat tehdy, jestliže stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Takovými prostředky se podle tohoto zákonného ustanovení rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Jak Ústavní soud vyslovil v řadě svých rozhodnutí, ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, u nichž případnou protiústavnost nelze napravit jiným způsobem. Ochrana ústavnosti přitom není úkolem pouze Ústavního soudu, ale i úkolem všech orgánů veřejné moci, a to zejména obecné justice, jak to vyplývá z čl. 4 Ústavy ČR.
Protože v projednávané věci probíhá v současné době u Nejvyššího správního soudu řízení o kasační stížnosti proti stěžovatelem napadenému rozsudku Krajského soudu v Brně, č. j. 30 Ca 168/2005-62, ze dne 28. 7. 2005, o které dosud nebylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto, a stěžovatel tedy dosud nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, nezbylo Ústavnímu soudu, než s ohledem na princip subsidiarity posoudit ústavní stížnost jako nepřípustnou.
S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. 2. 2006
Michaela Židlická
soudce zpravodaj