ECLI:CZ:US:2006:Pl.US.18.06.1
sp. zn. Pl. ÚS 18/06
Usnesení
Plénum Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Michaela Židlická rozhodlo ve věci návrhu JUDr. I. B., zastoupené JUDr. Alexandrem Nettem, advokátem, Gorkého 42, Brno, na zrušení §106 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, o níž se vede řízení pod spisovou značkou Pl. ÚS 18/06, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, takto:
Místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová není vyloučena z projednání a rozhodování věci Pl. ÚS 18/06.
Odůvodnění:
Stěžovatelka spolu s ústavní stížností, o níž se vede řízení u Ústavního soudu II. ÚS 53/06, učinila podle §74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, akcesorický návrh na zrušení §106 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Usnesením sp. zn. II. ÚS 53/06 ze dne 16. března 2006 bylo řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky podle §78 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přerušeno a plénu byl pod sp. zn. Pl. ÚS 18/06 postoupen k rozhodnutí návrh na zrušení §106 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
Na poradě pléna konané 30. května 2006 předestřela místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová plénu k řešení otázku svého případného vyloučení z projednání a rozhodování věci. Uvedla, že sama se podjatá být necítí, nicméně existují objektivní okolnosti, pro které lze mít ve smyslu §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu pochybnosti o její nepodjatosti. Tyto okolnosti spočívají v tom, že JUDr. I. B. navrhovala tehdejšímu prezidentu republiky do funkce předsedkyně Nejvyššího soudu, z níž měla být aktem nynějšího prezidenta republiky odvolána, a že se soustavně a konstantně ke koncepci zákona o soudech a soudcích kriticky vyjadřuje nejen v soukromí, ale i na veřejnosti. Zdůraznila, že s I. B. od jejího jmenování do funkce předsedkyně Nejvyššího soudu osobní kontakt neměla.
Podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
Podle §37 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může soudce prohlásit, že se ve věci cítí být podjatý; toto prohlášení musí odůvodnit.
Podle §38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jde-li o rozhodování v plénu, rozhoduje o vyloučení soudce plénum; soudce, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje.
Plénum Ústavního soudu poznamenává, že procedura vyloučení soudce z projednání a rozhodování je jednou z procesních záruk nestrannosti soudu. Ta má přitom dva aspekty: nestačí, že se soudce subjektivně necítí být podjatý ve vztahu k účastníkům či věci, ale i objektivně nahlíženo musí být vyloučeny oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti, přičemž i pouhé zdání v tomto směru může mít význam (např. v rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva Piersack proti Belgii ze dne 21. září 1982, §30, soud konstatoval, že z rozhodování by měl být vyloučen soudce, u něhož existuje opodstatněná obava, že není zcela nestranný, neboť v sázce je důvěryhodnost, kterou soudní moc musí vzbuzovat v demokratické společnosti a zejména u účastníků řízení; srov. též Wettstein proti Švýcarsku ze dne 21. prosince 2000, §42 – 44 a nález Ústavního soudu III. ÚS 441/04 ze dne 12. ledna 2005). V tomto světle nelze ustanovení §37 odst. 2 zákona o Ústavním soudu interpretovat tak, že rozhodovat o vyloučení soudce z projednání a rozhodování věci může plénum pouze na takový návrh soudce, v němž prohlásí, že se subjektivně cítí být podjatý. Za ústavně konformní výklad tohoto ustanovení je třeba považovat výklad, že plénum může rozhodnout o vyloučení, resp. nevyloučení soudce z projednání a rozhodování věci i v případě, že soudce, jehož se to týká, takový návrh vznese s odůvodněním, že se sice subjektivně podjatým být necítí, existují však objektivní okolnosti týkající se jeho poměru k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, pro které lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. Předestření této otázky plénu Ústavního soudu složenému v tomto případě z deseti až čtrnácti soudců, umožní základ těchto pochybností objektivizovat směrem k jejich potvrzení nebo vyvrácení.
Plénum Ústavního soudu v prvé řadě konstatuje, že místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová neprohlásila, že se cítí být ve věci podjatá. Prohlásila naopak, že se podjatá být necítí, přesto ale plénu předestřela návrh, aby o této otázce usnesením rozhodlo. Plénum Ústavního soudu dospělo k závěru, že místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová není z důvodů, které uvedla, vyloučena z projednání a rozhodování věci Pl. ÚS 18/06. Podpora kandidatury stěžovatelky na funkci předsedkyně Nejvyššího soudu nijak nesouvisí s projednávanou věcí, tj. s posouzením ústavnosti §106 odst. 1 zákona o soudech a soudcích v řízení o kontrole norem, které má povahu abstraktního přezkumu a týká se nikoli jmenování, ale odvolávání z funkce předsedy Nejvyššího soudu. Právní názor soudce Ústavního soudu vyslovený při projednávání a rozhodování v obdobné věci, jakož i odborný právní názor na souladnost podústavního právního předpisu s ústavním pořádkem, byť veřejně vyslovený, nemůže být důvodem zavdávajícím pochybnost o nepodjatosti soudce pro poměr k věci, neboť je na straně jedné povinností soudce zaujímat právní stanoviska v rozhodnutích, jimiž promlouvá, na straně druhé jeho právem plynoucím ze svobody projevu a vědeckého bádání a z principu demokratického právního státu účastnit se diskuse o věcech veřejných, samozřejmě za předpokladu, že tak činí způsobem a formou nesnižující důvěru v soudnictví a důstojnost soudcovské funkce.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 30. května 2006
Pavel Rychetský
předseda Ústavního soudu