ECLI:CZ:US:2007:1.US.1908.07.1
sp. zn. I. ÚS 1908/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti JUDr. J. K., zastoupeného JUDr. Martinem Kalistou, advokátem se sídlem Panská 1, Praha 1, proti nejasně vymezeným rozhodnutím obecných soudů, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ještě před tím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je povinen přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Z toho vyplývá, že pouze v případě, když návrh všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady splňuje, může se jím zabývat také věcně.
Ústavní soud především zkoumal, zda je návrh stěžovatele prostý vad. Dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť ústavní stížnost obsahovala nesrozumitelný petit, takže z návrhového žádání nebylo jednoznačně zřejmé, jaká rozhodnutí mají být dle stěžovatele Ústavním soudem (v případě vyhovění ústavní stížnosti) zrušena.
Text ústavní stížnosti ze dne 16.7.2007 - co do vymezení petitu návrhu - zněl takto:
Podle doporučení Evropského soudu ve Štrasburku připojuji s prosbou o prošetření otázku řízení Okresního soudu v Českých Budějovicích, č.j. 17C120/2000/97 a Krajského soudu v Českých Budějovicích ze 7.3.2002, č.j. 19 CO1626/2002 V případě 12C210/2000 a 19CO1626/2002 z 16.7.2002 stejných soudů.
Proto Ústavní soud vyzval stěžovatele, resp. jeho právního zástupce, k odstranění této vady ústavní stížnosti dopisem ze dne 5.10.2007, ve kterém mj. uvedl, že v ústavní stížnosti se vyskytla nejasnost v tom směru, že z ní není zřejmé, "jaká rozhodnutí obecných soudů před Ústavním soudem jsou vůbec napadána ve smyslu ust. §82 zákona o Ústavním soudem. Tedy, sdělte Ústavnímu soudu, jaká rozhodnutí obecných soudů mají být dle stěžovatele Ústavním soudem zrušena." Dále Ústavní soud uvedl, že pokud ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy nedojde Ústavnímu soudu řádná ústavní stížnost, jíž budou uvedené vady návrhu odstraněny, bude návrh stěžovatele odmítnut [ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
Podmínky aplikace tohoto ustanovení jsou v dané věci splněny, neboť lhůta k odstranění předmětné vady uplynula marně. Stěžovatel, resp. jeho právní zástupce sice dopisem ze dne 19.10.2007 reagoval na výzvu Ústavního soudu, nicméně předmětnou vadu ústavní stížnosti neodstranil. Uvedl pouze toto: "Ústavní stížnost proti rozhodnutím soudů v Českých Budějovicích."
Protože nebyly splněny formální předpoklady projednání ústavní stížnosti, nemohl se Ústavní soud jejím obsahem zabývat.
Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Nad rámec toho Ústavní soud dodává, že pokud snad stěžovatel zamýšlel napadnout ústavní stížností rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.7. 2002, sp. zn. 19 Co 1626/2002, a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20.8.2002, sp. zn. 19 Co 1716/2002 - což se ovšem bezpečně a jednoznačně seznat nedalo - musela by být ústavní stížnost odmítnuta jako opožděně podaná. Podle ustanovení §72 odst. 3 citovaného zákona, lze totiž ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, by byla citovaná rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích. Lhůta k podání ústavní stížnosti proti nim začala běžet dnem následujícím po jejich doručení. Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.7. 2002, sp. zn. 19 Co 1626/2002, byl přitom doručen stěžovateli dne 28.8.2002 (str. 124 spisu 17 C 120/2000), a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20.8.2002, sp. zn. 19 Co 1716/2002, dne 9.9.2002 (str. 133 spisu 12 C 210/2000). Ústavní stížnost byla podána na poště dne 25.7.2007. Lhůta k podání ústavní stížnosti proti napadeným rozhodnutím by tedy uplynula marně.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. listopadu 2007
Vojen Güttler
soudce zpravodaj