ECLI:CZ:US:2007:1.US.2746.07.1
sp. zn. I. ÚS 2746/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. D., zastoupené JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Dukelská 15, proti usnesení Krajského soudu v Hradci králové ze dne 20. 9. 2007, čj. 25 Co 455/2007 - 17, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včasnou ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 9. 2007, čj. 25 Co 455/2007 - 17, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 21. 6. 2007, čj. 10 C 200/2005 - 177. Tímto usnesením okresní soud nařídil předběžné opatření, kterým stěžovatelce zakázal nakládat se spoluvlastnickým podílem na nemovitosti.
V ústavní stížnosti stěžovatelka tvrdí, že shora označeným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") bylo porušeno její základní právo podle čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Má za to, že svévolnou aplikací ustanovení §102 OSŘ, a tedy porušením čl. 36 Listiny, bylo zasaženo do jejího práva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny. V důsledku usnesení krajského soudu je stěžovatelce znemožněno nakládat s předmětem jejího vlastnictví. V daném případě nebyly, podle názoru stěžovatelky, dány podmínky omezení jejího vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 3 Listiny.
Z ústavní stížnosti a z připojených rozhodnutí obecných soudů Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Hradci Králové vede, pod sp. zn. 10 C 200/2005, řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem žalobkyně E. Š. a žalované stěžovatelky. Dne 24. 5. 2007 vydal okresní soud rozsudek, kterým jejich spoluvlastnictví zrušil, nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně, které uložil zaplatit stěžovatelce spoluvlastnický podíl ve výši 2 215 000,-- Kč. Stěžovatelka podala do tohoto rozsudku odvolání, takže nenabyl právní moci. Dne 5. 6. 2007 uzavřela darovací smlouvu, s úmyslem darovat svůj spoluvlastnický podíl své matce M. V., která v předmětné nemovitosti bydlí. Dne 21. 6. 2007 vydal Okresní soud v Hradci Králové usnesení (předběžné opatření), jímž zakázal stěžovatelce nakládat s jejím spoluvlastnickým podílem na předmětných nemovitostech. Krajský soud v Hradci Králové usnesení okresního soudu potvrdil. Posoudil rozsah ochrany, kterou poskytuje vlastnickému právu stěžovatelky Listina a dospěl k závěru, že v dané věci je přípustným omezením vlastnického práva zákaz dispozice s věcí, podle §102 OSŘ. Žalobkyně podala proti stěžovatelce žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem a toto řízení dosud nebylo pravomocně skončeno. Žalobkyně prokázala, že je odůvodněná obava, že bez nařízení předběžného opatření by se podstatně zhoršila její právní pozice, protože v důsledku darování spoluvlastnického podílu stěžovatelky její matce by žalovaná stěžovatelka ztratila pasivní legitimaci a žaloba by vůči ní musela být zamítnuta. I když není vyloučeno, že by v průběhu odvolacího řízení došlo k procesnímu nástupnictví podle §107a OSŘ, dosavadní výsledky řízení by takovým postupem byly zmařeny.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Stěžovatelka v ní tvrdí porušení svých základních práv podle čl. 36 a čl. 11 odst. 1 a 3 Listiny. V podstatě však polemizuje se závěry obecných soudů obou stupňů a prezentuje svůj vlastní výklad ustanovení §102 OSŘ. Zde je třeba zejména zdůraznit skutečnost, že nesouhlas stěžovatelky s právním názorem soudů obou stupňů není automaticky důvodem k podání úspěšné ústavní stížnosti.
V návaznosti na výše uvedené Ústavní soud opakovaně konstatuje, že není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy. Úkolem Ústavního soudu není zabývat se případným porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob, chráněných normami obecného práva, pokud takové porušení současně neznamená porušení základních práv a svobod. Obecné soudy obou stupňů rozhodly na základě provedených skutkových zjištění a svoje právní názory spolehlivě odůvodnily příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu a občanského zákoníku. Na tato odůvodnění nelze než odkázat. V dané věci nebylo zjištěno nic, co by ji posouvalo do ústavně-právní roviny.
Na základě uvedených skutečností dospěl senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. listopadu 2007
Vojen Güttler
předseda I. senátu Ústavního soudu