ECLI:CZ:US:2007:1.US.3070.07.1
sp. zn. I. ÚS 3070/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. V. M., proti postupu Krajského soudu v Plzni v řízení vedeném pod sp. zn. 30 Ca 82/2007, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V podání, doručeném Ústavnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, požaduje stěžovatel, aby Ústavní soud zasáhl proti postupu téhož soudu v řízení vedeném pod sp. zn. 30 Ca 82/2007, kterým údajně zasahuje do jeho ústavně zaručených základních práv.
Stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a není zastoupen advokátem - viz ust. §29, §30 odst. 1 a §31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a jeho podání za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem považovat nelze.
Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel vedl, je zřejmé, že postup, jímž nerespektuje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti, volí, ačkoli byl již opakovaně poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (viz např. věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 375/03, I. ÚS 609/06 nebo III. ÚS 669/06 a další). Tyto požadavky, kladené na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jsou stěžovateli známy již minimálně 4 roky.
Obecně platí, že je na příslušném soudu, aby učinil opatření k odstranění nedostatků (vad) návrhu. Nepříznivé procesní důsledky, mezi něž patří odmítnutí návrhu, lze pak vůči navrhovateli vyvodit jen tehdy, jestliže se uvedený nedostatek návrhu odstranit nezdaří.
Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy u každého jeho návrhu, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Z dříve poskytnutých informací stěžovatel dobře ví, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než řádnou ústavní stížností a že musí být zastoupen advokátem. Proto se jeví jako neefektivní a formalistické setrvávat na požadavku dalšího poučování pro konkrétní další řízení. Ostatně stejný postup zvolil Ústavní soud i v případě stěžovatele vedeném pod sp. zn. III. ÚS 1075/07.
V projednávané věci soudce zpravodaj shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. prosince 2007
František Duchoň
soudce Ústavního soudu