ECLI:CZ:US:2007:1.US.717.06.2
sp. zn. I. ÚS 717/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem Ivanou Janů bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Š. S., bez právního zastoupení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 1. 11. 2006 ústavní stížnost podanou stěžovatelem, který se označuje za obecného zmocněnce M. H.
Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat materiální stránkou věci, byl povinen přezkoumat všechny formální náležitosti návrhu, jak vyplývají ze zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“).
Vzhledem ke skutečnosti, že z textu ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatel vystupoval jménem M. H. jako její obecný zmocněnec, byl Ústavním soudem poučen, že fyzické a právnické osoby musí být v řízení před Ústavním soudem podle §30 zákona o Ústavním soudu zastoupeny advokátem a že i samotná ústavní stížnost musí být sepsána takto kvalifikovaným právním zástupcem. Současně byl v souladu s §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu vyzván, aby odstranil vady podání, k čemuž mu Ústavní soud uložil lhůtu 15 dnů ode dne doručení této výzvy. Stejné poučení i výzvu zaslal Ústavní soud i paní M. H. Výzva k odstranění vad podání byla stěžovateli doručena dne 8. 5. 2007. M. H. byla tatáž výzva doručena 19. 5. 2007.
Na výzvu Ústavního soudu reagoval stěžovatel podáním ze dne 20. 6. 2007, ve kterém mimo jiné uvedl, že neustále opakovanou výmluva soudců Ústavního soudu, že je povinností, aby ústavní stěžovatel byl zastoupen advokátem, považuje za rasovou politickou diskriminaci své osoby.
Podmínky §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jsou tedy splněny, neboť lhůta k odstranění vad návrhu uplynula marně.
Současně jsou též splněny podmínky pro odmítnutí ústavní stížnosti podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, neboť stěžovatel, který uvádí, že jedná jako obecný zmocněnec M. H., nedoložil nejen plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o ústavní stížnosti, ale ani plnou moc pro své vlastní jednání zástupce. Jelikož vystupuje ve věci nikoli své, nýbrž ve věci M. H., je na něj třeba hledět jako na osobu k tomu zjevně neoprávněnou ve smyslu uvedeného ustanovení zákona o Ústavním soudu.
Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než ústavní stížnost z výše uvedených důvodů soudcem zpravodajem usnesením odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 30. července 2007
Ivana Janů,v.r.
soudce zpravodaj