ECLI:CZ:US:2007:2.US.1426.07.1
sp. zn. II. ÚS 1426/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem, o ústavní stížnosti J. T., směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. dubna 2005, sp. zn. 67 To 63/2005, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Městského státního zastupitelství v Praze, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 29. května 2007 se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. dubna 2005, sp. zn. 67 To 63/2005, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání. V tom, že odvolací soud rozhodoval v jeho nepřítomnosti, ačkoliv z důvodu svého ozdravného pobytu v zahraničí požádal o odročení veřejného zasedání, spatřuje porušení svého ústavně zaručeného práva podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, což podepírá odkazy na konkrétní dřívější rozhodnutí Ústavního soudu.
Stěžovatel v ústavní stížnosti mimo jiné uvádí, že v dané věci již uplatnil mimořádný opravný prostředek, neboť podal podnět ke stížnosti pro porušení zákona, a že byl dopisem z 4. září 2006 vyrozuměn o tom, že ministr spravedlnosti tento podnět odložil jako nedůvodný.
Ústavní soud zjistil, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. dubna 2005, sp. zn. 67 To 63/2005, bylo stěžovateli doručeno 11. července 2005.
Podle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. V tomto zákonném ustanovení je zároveň specifikováno co se za takový prostředek považuje.
Zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. dubna 2005, sp. zn. 67 To 63/2005, stěžovateli marně uplynula v pátek 9. září 2005. Proto stěžovatel podal ústavní stížnost po lhůtě stanovené k jejímu podání zákonem. Dlužno dodat, že podnět ke stížnosti pro porušení zákona není mimořádným opravným prostředkem, natož prostředkem, jehož podání by stavělo či přerušovalo lhůtu k podání ústavní stížnosti.
Ústavní stížnost byla tedy mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnuta pro opožděnost podle §43 odst. 1 písm. b) zákona, aniž by byl stěžovatel vyzýván k odstranění absence právního zastoupení (§30 odst. 1 zákona) a absence kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva (§72 odst. 6 zákona).
Odmítnutím ústavní stížnosti byl současně odmítnut stěžovatelem nijak neodůvodněný návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí, a to s ohledem na akcesorickou povahu tohoto návrhu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. června 2007
JUDr. Jiří Nykodým, v. r.
soudce Ústavního soudu