ECLI:CZ:US:2007:2.US.743.06
sp. zn. II. ÚS 743/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Bc. O. Č., právně zastoupené Mgr. Davidem Purmenským, advokátem se sídlem 28. října 3117/61, Ostrava, proti průtahům v řízení vedeném před Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. 58 Ca 40/2005, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se svým návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti domáhala vydání nálezu, v němž by Ústavní soud Krajskému soudu v Ostravě zakázal pokračovat v průtazích v řízení vedeném pod sp. zn. 58 Ca 40/2005, a přikázal mu, aby o věci neprodleně jednal a rozhodl. Stěžovatelka je přesvědčena, že průtahy v řízení byla porušena její základní práva, a to právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod) a právo na projednání věci bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).
V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že proti průtahům v řízení před Krajským soudem v Ostravě podala dne 16. 10. 2006 stížnost adresovanou předsedovi krajského soudu, který dopisem ze dne 1. 11. 2006 jakékoliv průtahy v řízení odmítl. Stěžovatelka uvádí, že průtahy tak pokračují i nadále a uzavírá, že po dobu jednoho roku a tří měsíců jí Krajský soud v Ostravě pouze přiznal osvobození od soudních poplatků a ustanovil, posléze zrušil a znovu ustanovil právního zástupce.
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.
Podle ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3 cit. zák); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 cit. zák.). V tomto ustanovení se promítá zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná.
V projednávané věci je třeba za poslední procesní prostředek, který zákon stěžovatelce poskytuje, považovat postup dle ustanovení §174a č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále jen "zákon o soudech a soudcích"), které bylo do citovaného zákona zakotveno novelou provedenou zákonem č. 192/2003 Sb. Právní řád tak s účinností od 1. července 2004 vymezuje novou úpravu stížnosti na průtahy v řízení, na níž nyní navazuje institut návrhu na určení lhůty pro provedení procesního úkonu (§174a cit.zákona). Právě využití postupu podle uvedeného ustanovení považuje Ústavní soud po 1. červenci 2004 za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti z pohledu ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ve věcech návrhů směřujících proti průtahům v řízení před obecnými soudy (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 506/04, I. ÚS 300/04, III. ÚS 570/04 a další).
Z ústavní stížnosti ani z přiložených příloh nevyplývá, že by stěžovatelka po obdržení odpovědi na svou stížnost ze dne 16. 10. 2006 učinila návrh ve smyslu ust. §174a zákona o soudech a soudcích. Pokud stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti tento prostředek nevyčerpala, je ústavní stížnost brojící proti průtahům v řízení a jeho nepřiměřené délce nepřípustná ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný návrh odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. února 2007
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj