ECLI:CZ:US:2007:2.US.820.06
sp. zn. II. ÚS 820/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti M. Ř., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 39 C 256/2006, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2006, sp. zn. 23 Co 435/2006, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 19. 12. 2006, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 a Městského soudu v Praze, jimiž mělo být zasaženo do jeho ústavních práv garantovaných čl. 1, čl. 3, čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Protože ústavní stížnost nesplňovala náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť byla v rozporu s ustanovením §30 odst. 1 tohoto zákona podána nekvalifikovaným způsobem, stěžovatel byl přípisem ze dne 10. 1. 2007 poučen o své povinnosti být jako účastník v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to včetně sepsání samotné ústavní stížnosti. Současně byl upozorněn na následky spojené s neodstraněním vytčené vady ve lhůtě do 20 dnů od doručení přípisu. Stěžovatel na výzvu reagoval podáním ze dne 28. 1. 2007, které Ústavní soud dle jeho obsahu posoudil jako žádost o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti. Této žádosti vyhověl a lhůtu prodloužil o 15 dnů počítaných od doručení přípisu Ústavního soudu. Stěžovatel na uvedené sdělení, které obdržel dne 8. 2. 2007, odpověděl dopisem doručeným Ústavnímu soudu dne 13. 2. 2007, vady ústavní stížnosti však ani v dodatečně prodloužené lhůtě neodstranil.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. února 200
stanislav Balík
soudce zpravodaj