ECLI:CZ:US:2007:3.US.2133.07.1
sp. zn. III. ÚS 2133/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 6. září 2007 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatelky BUREZ s.r.o., IČ 25421131, se sídlem Karlovarská 60, Klášterec nad Ohří, zastoupené JUDr. Milanem Novákem, advokátem Advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, se sídlem Dukelská 15, 500 02 Hradec Králové, o ústavní stížnosti proti výrokům I., IV. a VII. rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 28. května 2007 č. j. 7 C 336/2003-201, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
S poukazem na blíže rozvedená tvrzení o zásahu do jejích základních práv a svobod se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Okresního soudu v Chomutově v jeho výrocích I., IV. a VII., proti němuž, jak výslovně uvedla, podala rovněž odvolání. Současně tvrdila, že ústavní stížnost je přípustná, resp. že jsou dle jejího názoru naplněny podmínky §75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a to jednak s poukazem na argumentaci a minori ad maius a na její podporu nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 599/02, a dále pro (rovněž tvrzené) naplnění podmínky podstatného přesahu jejích vlastních zájmů.
Posoudit podaný návrh bylo co do posloupnosti zjištění naplnění subsumpčních podmínek §75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. nejdříve třeba z toho hlediska, že stěžovatelka podala opravný prostředek, o němž bude (procesním postupem) rozhodováno. Z pohledu tohoto algoritmu ovšem není možno (za procesních okolností uvedených) zabývat se tvrzeným podstatným přesahem jejích vlastních zájmů, resp. zvažovat možnost aplikace citovaného ustanovení (srov. obdobně kupř. usnesení sp. zn. I. ÚS 339/01 in: Sbírka nálezů a usnesení, Sv. 23, č. 33, str. 383; nález sp. zn. II. ÚS 193/94; tamtéž, Sv. 5, č. 19, str. 159; shodně i nepublikovaná usnesení sp. zn. II. ÚS 598/01, III. ÚS 437/03, IV. ÚS 35/04, III. ÚS 354/04, II. ÚS 636/04 a další). Uplatněním odvolání stěžovatelka realizovala své oprávnění podat opravný prostředek, který jí zákon k ochraně práva poskytuje. Na základě svého řádného opravného prostředku přitom může dosíci ochrany, které se domáhá (souběžně) návrhem na zahájení řízení před Ústavním soudem.
Argument stěžovatelky poukazující na nález sp. zn. IV. ÚS 599/02 není přiléhavý. Její procesní situace je odlišná od oné, na níž dopadají rozhodovací důvody stran této otázky v předmětném nálezu obsažené [Především jeden ze dvou tehdejších stěžovatelů odvolání vůbec nepodal. Odvolání druhého z nich sice bylo podáno, o něm v době rozhodování Ústavního soudu ovšem již rozhodnuto. To s tím, že je nepřípustné; čímž případná souběžná "dvoukolejnost" ochrany od zásady subsidiarity ústavní stížnosti (v §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vyjádřené) odhlížející krom dalšího i stran téhož předmětu v témže směru byla vyloučena].
Z uvedených důvodu byl návrh stěžovatelky podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný usnesením odmítnut, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. září 2007
Pavel Holländer
soudce zpravodaj