ECLI:CZ:US:2007:3.US.2250.07.1
sp. zn. III. ÚS 2250/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 10. září 2007 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti I. M., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 57 Co 493/2007-63, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 28. 8. 2007 bylo Ústavnímu soudu doručeno elektronické podání stěžovatele s připojeným autorizovaným elektronickým podpisem, v němž stěžovatel brojil proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě uvedenému v záhlaví tohoto usnesení.
Stěžovatelovo podání vykazovalo řadu formálních a obsahových vad (absentovalo v něm označení základních práv, která měla být napadenými rozhodnutími porušena, postrádalo jakoukoliv argumentaci stran porušení základních práv a stěžovatel nebyl právně zastoupen). Podání obsahuje řadu nejasných invektiv stěžovatele, směřujících proti obecným soudům i Ústavnímu soudu, které dle názoru stěžovatele porušují zákony ČR i Ústavu. Stěžovatel nesouhlasí se zahájením řízení o jeho zbavení způsobilosti k právním úkonům, označuje toto řízení za zločinné. Lékařskému vyšetření je stěžovatel ochoten se podrobit jen pokud toto vyšetření bude provedeno veřejně a zároveň se stěžovatelem budou psychiatricky zkoumáni i soudci Okresního soudu v Ostravě. Stěžovatel odmítá úvahy o své svéprávnosti jen na základě toho, že podal k soudům v ČR mnoho žalob a ohrazuje se proti údajnému pošlapávání jeho základních práv. Stěžovatel vypočítává další údajná pochybení obecných soudů, které dle jeho názoru nepostupují v souladu s článkem 10 Ústavy České republiky. Stěžovatel vyzývá Ústavní soud ke zrušení v záhlaví uvedeného usnesení krajského soudu a k odškodnění stěžovatele, čímž se má předejít údajné mezinárodní ostudě.
Z evidence rozhodnutí Ústavního soudu soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel již v minulosti podal množství podobných návrhů (přibližně padesát), přičemž v drtivé většině těchto případů ani po výzvě soudce zpravodaje k odstranění vad návrhu ze strany stěžovatele nedošlo (např. řízení sp. zn. I. ÚS 494/07, II. ÚS 493/07, IV. ÚS 495/07, III. ÚS 613/07, IV. ÚS 631/07, III. ÚS 681/07, III. ÚS 710/07 aj.). Jak soudce zpravodaj zjistil, důvodem je sveřepé odmítání stěžovatele být v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů.
Soudce zpravodaj proto v daném případě usoudil, že není zapotřebí opětovně i v tomto řízení stěžovatele vyzývat k odstranění vad podání, neboť je s ohledem na předchozí postup stěžovatele zřejmé, že stěžovatel byl v okamžiku podání seznámen se všemi zákonem předvídanými požadavky na obsahové a formální náležitosti návrhu na zahájení řízení a že vytýkané vady ani na základě výzvy soudce zpravodaje ani v tomto řízení neodstraní, neboť, ač byl v minulosti mnohokrát poučen o nemožnosti takového postupu, opětovně žádal Ústavní soud o "přidělení" advokáta.
Je třeba vyjít z účelu výzvy k odstranění vad podání, jak je konstruován §41 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jímž je především procesní poučení navrhovatele o náležitostech návrhu na zahájení řízení. V daném konkrétním případě je naprosto evidentní, že stěžovatel byl v tomto směru Ústavním soudem náležitě poučen v celé řadě předchozích řízení. V předchozích usneseních Ústavního soudu (naposledy usnesení ze dne 16. 8. 2007 sp. zn. I. ÚS 2107/07) byl stěžovatel rovněž seznámen s důvody obligatorního právního zastoupení účastníků řízení před Ústavním soudem. Bylo by proto zcela bezúčelným, aby soudce zpravodaj v tomto řízení stěžovatele opětovně marně vyzýval k odstranění vad podání.
S ohledem na to soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný podle ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. září 2007
JUDr. Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj