ECLI:CZ:US:2007:3.US.433.06
sp. zn. III. ÚS 433/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti M. Š., t.č. ve vazební věznici Ostrava, zastoupeného Mgr. Simonou Toutovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Sokolská tř. 944/23, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 18. 5. 2005, č.j. 14 To 98/2005-1463, a proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 15. 2. 2005, č.j. 2 T 81/2004-1374, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil obě v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, jelikož je toho názoru, že jimi došlo k porušení jeho základních práv vyplývajících z Listiny základních práv a svobod zakotvených v článcích 36 odst. 1, 38 odst. 2 a 39 s přihlédnutím k čl. 90 Ústavy a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
V podrobnostech stěžovatel uvedl, že obecné soudy vycházely pouze z nepřímých důkazů, které navíc byly "předkládány v takové podobě, aby stěžovatele poškodily" (konkrétně má jít o přehrávky telefonních rozhovorů a záběry průmyslové kamery). Je proto názoru, že soudy (obou stupňů) porušily zásadu, že skutkový základ rozhodnutí musí být spolehlivě zjištěn "mimo důvodnou pochybnost".
Napadeným rozsudkem okresního soudu ve spojení s výše citovaným usnesením krajského soudu (spolu se dvěma spoluobžalovanými) uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b/, e/, odst. 3 písm. a/, b/, trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 a trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 2 písm. a/, b/ tr. zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti roků. O dovolání stěžovatele rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 21. 12. 2005, sp. zn. 7 Tdo 1595/2005, tak, že je podle §265i odst. 1 písm. b/ tr. řádu odmítl; z vyžádaného spisu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě sp. zn. 2 T 81/2004 Ústavní soud zjistil, že toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 7. 3. 2006 (jeho tehdejší obhájkyni již 6. 1. 2006).
Podle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým rozhodnutím zde bylo uvedené rozhodnutí dovolacího soudu, pročež lhůta k podání ústavní stížnosti započala běžet (nejpozději) dnem 8. 3. 2006.
Jestliže ústavní stížnost byla podána až 31. 5. 2006, je zjevné, že byla podána po jejím uplynutí.
Proto nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. b/ zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť je návrhem podaným po lhůtě stanovené tímto zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. února 2007
Vladimír Kůrka
soudce zpravodaj