ECLI:CZ:US:2007:3.US.451.06
sp. zn. III. ÚS 451/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele K. Š., t.č. ve Věznici Brno - Bohunice, zastoupeného Mgr. Romanem Ambrožem, advokátem se sídlem v Brně, Vinohrady 45, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. 8 To 26/2006, a usnesení Okresního soudu Brno - venkov ze dne 14. 6. 2006, sp. zn. 1 T 118/2004, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil - pro porušení čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny") a čl. 90 Ústavy - v záhlaví označené usnesení soudu prvního stupně, jímž mu byla uložena pořádková pokuta, jakož i rozhodnutí, jímž soud druhého stupně jeho stížnost proti tomuto usnesení zamítl. Stěžovatel namítá, že uložením pořádkové pokuty mu v jeho postavení svědka v trestním řízení bylo upřeno ústavně zaručené právo na tlumočníka, přičemž "subjektivní a účelové posouzení míry (jeho) znalosti českého jazyka" obecnými soudy má za "zcela irelevantní".
Z přiloženého rozhodnutí stížnostního soudu se podává, že jím byla zamítnuta stížnost stěžovatele podle §148 odst. 1 písm. b/ tr. řádu z důvodu, ze byla k soudu prvního stupně podána teprve dne 4. 8. 2005, když lhůta pro podání stížnosti uplynula již dne 17. 6. 2005.
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d/ Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod (srov. též §72 odst. 1 písm. a/ zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů /dále jen "zákona o Ústavním soudu"/).
Podle §43 odst. 1 písm. e/ zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. §72 odst. 3 téhož předpisu).
Ústavní stížnost se vyznačuje mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; nastupuje coby přípustná až teprve tehdy, když prostředky stanovené obecným právem byly vyčerpány. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.
Požadavek vyčerpat všechny procesní prostředky ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu není splněn toliko tehdy, když přípustný opravný prostředek stěžovatel vůbec nevyužil, nýbrž logicky i v případě, že tak sice učinil, nikoli však "řádně" (ve smyslu splnění stanovených procesních podmínek pro jeho podání), a tím způsobil, že nemohl být projednán věcně.
Právě taková situace tedy nastala v dané věci, jestliže stěžovatelova stížnost, jež je posledním procesním prostředkem, který mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, byla zamítnuta proto, že byla podána opožděně. Ku způsobilosti stěžovatele chápat smysl poučení soudu prvního stupně o opravném prostředku se přiléhavě vyslovil stížnostní soud, a stěžovatel jím vyjádřený úsudek ani nenapadá.
Z uvedených důvodů - konformně názorům vyjádřeným v obdobných věcech již kupříkladu v usneseních Ústavního soudu ve věcech sp. zn. II. ÚS 368/05, III. ÚS 673/05, III. ÚS 378/05 - dospěl Ústavní soud i v posuzovaném případě k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, a proto ji soudcem zpravodajem podle shora citovaného ustanovení §43 odst. 1 písm. e/ téhož zákona odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. února 2007
Vladimír Kůrka
soudce zpravodaj