ECLI:CZ:US:2007:4.US.206.06.2
sp. zn. IV. ÚS 206/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické, v právní věci stěžovatelů JUDr. K. M., Ing. J. M., MVDr. P. M., zastoupených JUDr. Jiřím Pitronem, advokátem se sídlem v Ostravě, Nádražní 145, o ústavní stížnosti proti výroku II. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 1. 2006, č. j. 56 Co 174/2005-401, a výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 7. 2004, č. j. 25 C 46/97-283, takto:
I. V řízení o ústavní stížnosti se pokračuje.
II. Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 18. 4. 2006 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatelé domáhali zrušení výroku II. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 1. 2006, č. j. 56 Co 174/2005-401, a výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 7. 2004, č. j. 25 C 46/97-283. Vzhledem k tomu, že stěžovatelé současně napadli totožná rozhodnutí dovoláním, Ústavní soud řízení o ústavní stížnosti usnesením ze dne 31. 7. 2006, č. j. IV. ÚS 206/06-23, přerušil a uložil stěžovatelům povinnost předložit rozhodnutí dovolacího soudu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení. Z přípisu, který Ústavní soud obdržel od právního zástupce stěžovatelů dne 20. 11. 2007, vyplynulo, že Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 16. 10. 2007, č. j. 22 Cdo 1806/2006-469, výrok II. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 1. 2006, č. j. 56 Co 174/2005-401, a výrok II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 7. 2004, č. j. 25 C 46/97-283, zrušil. Jelikož odpadl důvod, pro nějž Ústavní soud řízení o ústavní stížnosti přerušil, rozhodl Ústavní soud o pokračování v řízení.
Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě byla v částech, v nichž byla napadena ústavní stížností, rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2007, č. j. 22 Cdo 1806/2006-469, zrušena, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost posoudit jako nepřípustnou. Věcí se nyní bude opětovně zabývat Okresní soud v Opavě, což znamená, že řízení před obecnými soudy není skončeno a stěžovatelé mohou za účelem ochrany svých práv opět využít všechny řádné a mimořádné opravné prostředky, jež jim právní řád poskytuje. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. listopadu 2007
Miloslav Výborný
předseda senátu