ECLI:CZ:US:2007:4.US.419.07
sp. zn. IV. ÚS 419/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 20. února 2007 o ústavní stížnosti J. B., zastoupeného JUDr. Josefem Vávrou, advokátem, AK se sídlem Donín 17, 463 34 Hrádek nad Nisou, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2006, čj. 4 Cad 95/2005-36, rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne 21. 7. 2005, čj. 2005/15866-442, a rozhodnutí Úřadu práce v Liberci ze dne 21. 1. 2005, čj. LBC-43/2004-H1, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, zaručujícího každému, kdo je v hmotné nouzi, právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek, domáhal zrušení shora označených rozhodnutí orgánů veřejné moci. Stěžovatel ústavní stížnost podrobněji neodůvodnil, což vysvětlil tím, že dne 27. 12. 2006 napadl rozsudek Městského soudu v Praze kasační stížností a podle výsledku řízení o ní ústavní stížnost buďto následně doplní nebo ji vezme zpět.
Z napadeného rozsudku připojeného k ústavní stížnosti vyplynulo, že rozhodnutími správních orgánů nebylo stěžovateli přiznáno hmotné zabezpečení [podle ustanovení §14 odst. 1 písm. f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti], s čímž stěžovatel nesouhlasil a proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR se bránil žalobou. Městský soud v Praze žalobu zamítl jako nedůvodnou podle ustanovení §78 odst. 7 soudního řádu správního (výrok I.) a žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ústavní stížnost jsou oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba ..., jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, ... bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým opravným prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3).
Ze shora uvedených norem zákona o Ústavním soudu, citovaných v rozsahu relevantním pro stěžovatelovu věc, je evidentní, že ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem jednoduchého práva upravujících to které řízení či tu kterou materii.
V projednávané věci je procesním prostředkem ve smyslu ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu kasační stížnost, neboť plní funkci opravného prostředku proti rozhodnutí soudu prvého stupně rozhodujícího ve správním soudnictví (srov. §102 s. ř. s.). O možnosti podat proti rozsudku Městského soudu v Praze kasační stížnost byl stěžovatel řádně poučen a jak sám uvedl v ústavní stížnosti, tohoto práva využil a kasační stížnost podal. Případná náprava stěžovatelem tvrzené protiústavnosti napadeného rozsudku Městského soudu v Praze je tak dosud realizovatelná v soustavě obecných soudů, v dané fázi v řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším soudem správním.
Protože nebyl splněn procesní předpoklad dovolující ústavní přezkum napadených rozhodnutí, nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako nepřípustnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 20. února 2007
Miloslav Výborný, v. r.
soudce zpravodaj