ECLI:CZ:US:2008:1.US.2073.08.2
sp. zn. I. ÚS 2073/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 16. září 2008 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky R. K., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2008, č.j. 20 Cdo 3593/2006 - 173, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2006, č.j. 55 Co 215/2006 - 149, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 1. 12. 2005, č.j. 19 C 178/2004 - 124, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu bylo dne 17. 8. 2008 doručeno elektronické podání stěžovatelky, doplněné jejím originálem dne 19. 8. 2008, v němž se domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů.
Vzhledem k tomu, že podání vykazovalo obsahové (absence ústavně právně relevantní argumentace a specifikace, v čem má spočívat porušení ústavně garantovaných základních práv a svobod) a formální vady (stěžovatelka neprokázala, že je v řízení zastoupena advokátem), byla stěžovatelka přípisem ze dne 21. 8. 2008 vyzvána k jejich odstranění ve lhůtě do 7 dnů ode dne doručení výzvy Ústavního soudu s tím, že pokud v této lhůtě vady neodstraní, bude její návrh odmítnut.
Stěžovatelce byla citovaná výzva doručena dne 4. 9. 2008. Dne 10. 9. 2008, tj. předposlední den lhůty určené k odstranění vad citovaného podání, bylo Ústavnímu soudu doručeno doplnění podání, v němž stěžovatelka žádala o prodloužení lhůty k odstranění vad alespoň do dne 22. 9. 2008. Dne 15. 9. 2008 bylo Ústavnímu soudu doručeno další podání stěžovatelky, k němuž přiložila kopie napadených rozhodnutí a zároveň v něm opětovně žádala o prodloužení lhůty.
Soudce zpravodaj nemohl vyhovět žádosti stěžovatelky o prodloužení lhůty k odstraňování vad, neboť považuje lhůtu 7 dnů za přiměřenou, pokud se bere v potaz, že stěžovatelka podala ústavní stížnost až ke konci šedesátidenní lhůty stanovené v §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), k podání ústavní stížnosti. Zákonná šedesátidenní lhůta je podle soudce zpravodaje plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti a její faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné. Skutečnost, kterou uváděla stěžovatelka, že jí oslovení advokáti potřebují k prostudování spisu a přijetí plné moci delší dobu, není oním výjimečným důvodem, pro který by měla být lhůta určená k odstranění vad prodlužována. Neodůvodněné prodlužování lhůty by totiž zvýhodňovalo stěžovatelku ve srovnání s jinými stěžovateli, kteří již v zákonné lhůtě předkládají Ústavnímu soudu bezvadné podání.
Za této situace nezbylo soudci zpravodaji než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu usnesením odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. září 2008
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj