ECLI:CZ:US:2008:1.US.2120.07.1
sp. zn. I. ÚS 2120/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele M. H., zastoupeného Mgr. Evou Hrbotickou, advokátkou se sídlem v Plzni, Náměstí Republiky 2, proti usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 7 To 46/2006 ze dne 16. 5. 2006, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností brojí stěžovatel proti usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 7 To 46/2006 ze dne 16. 5. 2006, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 4 T 16/2003-429 ze dne 10. 11. 2005. Rozsudkem soudu I. stupně byl stěžovatel shledán vinným spácháním trestných činů zbavení osobní svobody podle ustanovení §232 odst. 1 trestního zákona, kuplířství podle ustanovení §204 odst. 1, 2, 3 písm. c) trestního zákona a ohrožování mravní výchovy mládeže podle ustanovení §217 odst. 1 písm. b) trestního zákona. Za tyto trestné činy mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v délce 5 let. Napadeným rozhodnutím byla podle názoru stěžovatele porušena ustanovení čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Stěžovatel podal proti usnesení Krajského soudu v Plzni dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 1353/2006 ze dne 24. 11. 2006 jako zjevně neopodstatněné odmítnuto.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") zahájení řízení o ústavní stížnosti.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Posledním procesním prostředkem v předmětné věci bylo dovolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, jež bylo také stěžovatelem využito. Lhůtu k podání ústavní stížnosti je proto třeba počítat od doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání. Z doručenky (č.l. 544 soudního spisu sp. zn. 4 T 16/2003) vyplývá, že předmětné rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo stěžovateli doručeno dne 22. 12. 2006. Lhůta k podání ústavní stížnosti počala plynout následujícího dne a skončila v úterý dne 20. 2. 2007. Ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě dne 13. 8. 2007, tedy po lhůtě stanovené pro její podání zákonem o Ústavním soudu.
Proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. ledna 2008
Vojen Güttler
soudce zpravodaj