ECLI:CZ:US:2008:1.US.2388.08.1
sp. zn. I. ÚS 2388/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Ivanou Janů, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele D. M. zastoupeného Mgr. Robertem Kaše, advokátem, se sídlem Pražská 43, Plzeň, kterou je navrhováno, aby Ústavní soud rozhodl o vrácení věci státnímu zástupci k došetření dle §188 odst. 1 písm. e) zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 23. 9. 2008 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele, kterou navrhuje, „aby Ústavní soud ČR svým rozhodnutím v r á t i l trestní věc dle §188 odst. 1 písm. e) tr. řádu krajskému státnímu zástupci k došetření.“ Z jejího odůvodnění vyplývá, že se má jednat o trestní řízení vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 3 T 9/2008. Důvodem pro požadované vrácení má být, že mu nebyl poskytnut dostatek času k seznámení s výsledky vyšetřování, v čemž spatřuje porušení práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 a práva na obhajobu dle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
Ústavní soud, předtím než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu (dále jen „zákon o Ústavním soudu“).
Ústavní soud k rozhodnutí o stěžovatelem navrhovaném petitu, tak jak je shora citován. není příslušný.
Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) Ústavní soud rozhoduje o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím a jiným zásahům orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod, přičemž blížeji tuto Ústavou zakotvenou pravomoc Ústavního soudu rozvádí zákon o Ústavním soudu. Pokud jde o způsoby, jakými je oprávněn ingerovat do činnosti orgánů veřejné moci, nutno odkázat na §82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Může se jednat buďto o zrušení rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo o vyslovení zákazu orgánu veřejné moci pokračovat v porušování základního práva a svobody a příkazu obnovit stav před porušením takovéhoto práva, pokud je to možné.
Za situace kdy navrhovatel v petitu ústavní stížnosti, jímž je Ústavní soud vázán, navrhuje, aby Ústavní soud vydal rozhodnutí podle §188 odst. 1 písm. e) trestního řádu, nezbývá než konstatovat, že takto konstruovaný požadavek neodpovídá dikci zákona a zjevně vybočuje z mezí daných příslušnými ustanoveními, v důsledku čehož se v daném případě jedná o návrh, respektive takovým způsobem formulovaný petit, který Ústavní soud nemůže při své rozhodovací činnosti reflektovat.
Uplatněný petit představuje nepochopení úlohy Ústavního soudu. Ústavní soud je (viz čl. 83 Ústavy) orgánem ochrany ústavnosti, nikoliv soudem trestním, příslušným rozhodovat v řízení o předběžném projednání obžaloby.
V návaznosti na výše uvedené Ústavní soud návrh stěžovatele, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl podle §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu jako návrh, k jehož projednání není příslušný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. listopadu 2008
Ivana Janů
soudce zpravodaj