ECLI:CZ:US:2008:1.US.422.08.1
sp. zn. I. ÚS 422/08
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 18. března 2008 v senátu složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Elišky Wagnerové (soudkyně zpravodajka) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti L. V., zastoupeného JUDr. Petrem Kšádou, advokátem se sídlem v Praze 9 - Dolních Počernicích, Dubenecká 89, směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2007, č. j. 17 Co 378/2007-52, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se včasnou (§72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále "zákon o Ústavním soudu") a i jinak řádnou ústavní stížností domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí vydaného ve věci, v níž mu byla uložena povinnost platit výživné manželce, a tvrdil že jeho vydáním bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dále "Listina" a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, dále "Úmluva"), jakož i právo mít v soudním řízení rovné postavení (čl. 37 odst. 3 Listiny). Porušen měl být zákaz libovůle při výkonu veřejné moci, jakož i čl. 90 Ústavy ČR.
Stěžovatel namítl, že uvedená porušení základních práv spatřuje v názoru odvolacího soudu, který mezi příjmy stěžovatele absurdně zahrnul částku představující pouhou účetní položku, která fakticky neexistuje. Stěžovatel má mnohem nižší životní úroveň než vyživovaná manželka. Jde o logický rozpor, omyl a exces vybočující ze zásad spravedlivého procesu, a dosahující ústavní roviny. Interpretační libovůle podrývá princip předvídatelnosti soudních rozhodnutí a principem právní jistoty a ochrany důvěry v právo (IV. ÚS 690/01).
Z příloh ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že rozsudkem ze dne 13. 11. 2007 č. j. 17 Co 378/2007-52 Městský soud v Praze k odvolání protistrany změnil v neprospěch stěžovatele rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 9. 5. 2007, č. j. 26 C 63/2006-33, která namítala, že nebyla zohledněna celková majetková situace stěžovatele (uvažování o výstavbě RD 6+1, nezahrnutí všech příjmů a majetkových výhod stěžovatele), nesprávně byl proveden odpočet nákladů na chalupu a auto, které manželka a děti nemohou užívat a do příjmů manželky bylo zahrnuto i výživné na děti.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud ustáleně judikuje, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR). Ústavní soud není povolán k přezkumu správnosti aplikace podústavního práva a zasáhnout do rozhodovací činnosti obecných soudů může jen tehdy, shledá-li současně porušení základního práva či svobody (§82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud konstatuje, že obecné soudy vzaly v potaz vše, co stěžovatel nyní namítá v ústavní stížnosti, přičemž nyní vznášené námitky nejsou vedeny v ústavněprávní rovině. Možnost změny rozhodnutí v důsledku odvolání protistrany je dána přímo procesními předpisy, a proto nelze bez dalšího uzavírat, že taková změna narušuje právní jistotu a předvídatelnost interpretace a aplikace práva. Městský soud v Praze konkrétně odůvodnil, proč považoval některé námitky protistrany za důvodné (rozsudek č. j. 17 Co 378/2007-52, str. 3-5). Soud konstatoval, že stěžovatel nemá žádné překážky vlastní obživy, výživné dětí není příjmem matky, která má děti v péči a je na mateřské dovolené. Matka dětí svou vyživovací povinnost plní jinak, než finančně. Předmětný "účetní" daňový odpočet vyjadřuje naturální plnění spočívající v užívání osobního vozidla.
Ústavní soud ani v minulosti nedospěl k závěru, že by princip zohlednění celkových majetkových poměrů povinného odporoval ústavnosti (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 526/06 v autorizované databázi rozhodnutí Ústavního soudu NALUS dostupné z: http://nalus.usoud.cz a mnohá další).
Ústavní soud neshledal v napadeném rozhodnutí porušení stěžovatelových základních práv. Proto senát Ústavního soudu ČR ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. března 2008
Vojen Güttler
předseda senátu