ECLI:CZ:US:2008:1.US.941.08.1
sp. zn. I. ÚS 941/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Dr. Ing. Z. H. a 2) J. H., obou zastoupených JUDr. Jaroslavem Savkou, advokátem se sídlem Teplice, Dlouhá 31/63, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 2. 2008, sp. zn. 61 Co 71/2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti stěžovatelé navrhli zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Plzni, pro porušení jejich práva na spravedlivý proces, zaručeného čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Uvedeným usnesením Krajského soudu v Plzni, jako soudu odvolacího, bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 27. 11. 2007, čj. 5 C 256/2007 - 21, jímž tento soud vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Jedná se o spor stěžovatelů (v řízení před obecnými soudy žalobců) proti ČR - Ministerstvu spravedlnosti ČR - o náhradu škody a újmy způsobené nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění.
V ústavní stížnosti stěžovatelé vyjádřili výhrady k interpretaci rozvrhu práce Okresního soudu v Domažlicích v odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu. Tvrdí, že o vyslovení místní nepříslušnosti a postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2 rozhodl nezákonný soudce Okresního soudu v Domažlicích.
Ústavní soud představuje, podle čl. 83 Ústavy ČR, soudní orgán ochrany ústavnosti. Není součástí obecných soudů a není jim ani instančně nadřazen. Ústavní soud neposuzuje rozhodovací činnost obecných soudů v každém případě, kdy došlo k porušení běžné zákonnosti nebo k jiným nesprávnostem, které svou podstatou spočívají v rovině podústavního práva, ale až tehdy, pokud takové porušení představuje zároveň porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody.
Ve vztahu k obsahu ústavní stížnosti jde tedy o to, zda jsou splněny podmínky pro zásah Ústavního soudu, tj. zda obecnými soudy podaný výklad rozhodných procesních ustanovení je předvídatelný a rozumný, zda není výrazem interpretační libovůle, jemuž chybí smysluplné odůvodnění, případně zda nevybočuje z mezí všeobecně akceptovaného chápání dotčených právních institutů. Ústavněprávním požadavkem též je, aby soudní rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna.
Žádný z uvedených předpokladů pro kasační zásah Ústavního soudu v posuzovaném případě dán není. Stěžovatelé v podstatě jen opakují argumenty, s nimiž se podrobně vypořádal Krajský soud v Plzni. Z odůvodnění jeho rozhodnutí jasně vyplývá, že při rozhodování o místní příslušnosti Okresní soud v Domažlicích vycházel z příslušnosti soudu k řízení o náhradě škody, stanovené zákonem č. 82/1998 Sb., kdy příslušným úřadem odpovídajícím za škodu vzniklou v řízení občanskoprávním, trestním a řízením ve správním soudnictví, je Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16. Proto, s odkazem na §85 odst. 4 OSŘ, dovodil, že obecným soudem pro danou věc je Obvodní soud pro Prahu 2, kde má sídlo organizační složka státu - Ministerstvo spravedlnosti.
Nejde tedy o závěry ani svévolné, ani nerozumné či jinak excesivní, odvolací soud své rozhodnutí adekvátně a srozumitelně odůvodnil. Z výše řečeného plyne, že právo na spravedlivý proces nebylo rozhodováním o místní příslušnosti soudu ústavněprávně dotčeno.
Ústavní soud dospěl k názoru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Proto ji odmítl, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. července 2008
Ivana Janů
předsedkyně I. senátu Ústavního soudu