ECLI:CZ:US:2008:2.US.1283.08.1
sp. zn. II. ÚS 1283/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti Ing. T. K., právně zastoupeného Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem Poštovní 2, Ostrava, proti příkazu k domovní prohlídce vydanému soudkyní Okresního soudu v Ostravě dne 27. 3. 2008 sp. z. 0 Nt 5163/2008, a proti prohlídce provedené Policií ČR, Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality, SKPV, expozitura Ostrava ze dne 1. 4. 2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 23. 5. 2008 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele směřující proti shora uvedenému příkazu a proti realizované domovní prohlídce.
Soudkyně Okresního soudu v Ostravě vydala pod sp. zn. 0 Nt 5163/2008 dne 27. 3. 2008 příkaz k domovní prohlídce, kterým na návrh státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě, nařídila domovní prohlídku rodinného domu na adrese Trojanovice - Bystré, bez čísla popisného (dosud nezkolaudován) stojícího na parcele č. 1774, jehož vlastníkem dle LV č. 2092 Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava je M. K. a aktuálně je obývaný ing. T. K. s rodinou. Soudkyně příkaz k domovní prohlídce odůvodnila tím, že "z předloženého spisového materiálu vyplývá, že byly získány poznatky, že ve shora uvedených prostorách se mohou nacházet věci pocházející z trestné činnosti, konkrétně nájemní smlouva mezi společnostmi FRENŠTÁT BUILDING s.r.o. a FOCUS - METAL, s.r.o. ze dne 23. 2. 2004, jakýkoli projekt využití pronajatých pozemků dle této nájemní smlouvy, další listinné materiály dokládající připravenost společnosti MAKERTEX TRADE, s.r.o. pozemky využívat, například smlouvy o budoucích smlouvách s případnými investory, nájemní smlouvy s dalšími nájemci, zápisy z jednání s investory, nájemci, stavebními a vodoprávními orgány, ekonomické kalkulace a podobně".
Na základě tohoto příkazu provedla Policie ČR, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, SKPV, expozitura Ostrava, domovní prohlídku v domě bez čísla popisného stojícím na pozemku p.c. 1774 v katastrálním území Trojanovice obývaném stěžovatelem s rodinou.
Stěžovatel namítá, že došlo k porušení jeho ústavního práva "nedotknutelnosti obydlí" ve smyslu článku 12 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dle nějž je obydlí nedotknutelné a nikomu není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Dle ust. §82 odst. 1 trestního řádu lze vykonat domovní prohlídku jen tehdy, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. Dle názoru stěžovatele příkaz k domovní prohlídce ze dne 27. 3. 2008 a provedena domovní prohlídka dne 1. 4. 2008 tyto ústavní předpoklady nesplňují.
Stěžovateli nebylo sděleno, že by on sám či jiná osoba byla důvodně podezřelá ze spáchání konkrétního trestného činu. Existence tohoto podezření opřeného o konkrétní skutkové a právní poznatky je rozhodná pro zahájení úkonů v trestním řízení a potažmo i pro provedení domovní prohlídky. Nezbytná je rovněž specifikace konkrétních věcí, které mají být při domovní; prohlídce nalezeny a mají být důležité pro trestní řízení. Tato specifikace v příkazu k domovní prohlídce absentuje, respektive soudkyně toliko v obecné rovině uvádí listiny jakého druhu mají být při domovní prohlídce nalezeny
Stěžovatel rovněž poukazuje na skutečnost, že dům má být dle katastrálních předpisů specifikován, pokud mu doposud nebylo přiděleno číslo popisné, parcelním číslem pozemku, na němž stojí a katastrálním územím. Příkaz k domovní prohlídce katastrální území neobsahuje, místo provedení domovní prohlídky je tedy označeno neurčitým způsobem a přesto domovní prohlídka byla v domě bez č.p. na pozemku p.č. 1774 v katastrálním území Trojanovice provedena.
K obsahu ústavní stížnosti se vyjádřila soudkyně Okresního soudu v Ostravě, která uvedla, že ze spisového materiálu bylo zjištěno, že Policií ČR, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, expozitura Ostrava, je vedeno trestní řízení ve věci závažné trestné činnosti pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, odst. 4 trestního zákona, dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 trestního zákona spáchaný ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 trestního zákona, kterého se měl dopustit podezřelý J. F.k, bývalý jednatel obchodní společnosti FOCUS METALs s.r.o. a další osoby. V trestním řízení se jevilo naprosto nezbytným zajištění listinných materiálů výše specifikovaných, jež by se vztahovaly k pachateli bezdůvodného obohacení, především specifikovanou nájemní smlouvu mezi společnostmi FRENŠTÁT BULDING, s.r.o. a FOCUS-METALs s.r.o., či jakékoliv projekty k použití pronajatých pozemků dle této smlouvy a další listinné důkazy, jak byly konstatovány. S ohledem na předmětnou trestní věc a samotnou podstatu hledaného důkazního prostředku hrozilo reálné nebezpečí, že poté, co se pachatelé seznámí s okolnostmi prověřovaného jednání, mohou být předmětné listiny vyhotoveny dodatečně a tímto bude zmařeno vyšetřování ve velmi závažné trestné činnosti.
Po přezkoumání všech okolností, na jejichž základě byl vydán napadený příkaz k domovní prohlídce, jakož i přezkoumání příkazu samotného, dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud v minulosti již mnohokrát zdůraznil, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci, neboť není vrcholem jejich soustavy. Pokud orgány činné v trestním řízení postupují v souladu s obsahem hlavy páté Listiny, nemůže na sebe Ústavní soud atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností. Na druhé straně je však jako soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy) oprávněn, ale i povinen posoudit, zda bylo řízení jako celek spravedlivé a zda v něm nebyla porušena ústavně zaručená základní práva a svobody stěžovatele.
Jak bylo opakovaně Ústavním soudem vyloženo, je jeho pravomoc vybudována převážně na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, jejichž protiústavnost již nelze zhojit jinými procesními prostředky. Pravomoc přezkoumat jiný zásah orgánu veřejné moci je dána jen za podmínky nemožnosti nápravy jiným způsobem. Nutno poznamenat, že domovní prohlídka je pouze jedním z úkonů přípravného řízení, který upravuje trestní řád, a její procesní použitelnost, jakožto i její hodnocení z hlediska důkazního, je především věcí orgánů činných v trestním řízení, resp. obecných soudů.
Ústavní soud se otázkami domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor a pozemků zabýval již mnohokrát. Již v nálezu sp. zn. III. ÚS 287/96 (in: Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 8, s. 123-124) a dále např. v nálezu sp. zn. I. ÚS 201/01 Ústavní soud poukázal na charakter domovní svobody jako ústavně zaručeného práva plynoucího z čl. 12 Listiny základních práv a svobod, jež významem spadá mezi základní lidská práva a svobody, neboť ,,spolu se svobodou osobní a dalšími ústavně zaručenými základními právy dotváří osobnostní sféru jedince, jeho individuální integritu, jako zcela nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec" (viz nález sp. zn. II. ÚS 326/06). Jestliže proto ústavní pořádek České republiky připouští průlom do ochrany tohoto práva, děje se tak toliko a výlučně v zájmu ochrany demokratické společnosti jako takové, případně v zájmu ústavně zaručených základních práv a svobod jiných; sem spadá především nezbytnost daná obecným zájmem na ochraně společnosti před trestnými činy a dále tím, aby takové činy byly zjištěny a potrestány. Přípustnost domovní prohlídky, resp. prohlídky jiných prostor a pozemků je "třeba chápat jako výjimku, která nadto vyžaduje restriktivní interpretaci zákonem stanovených podmínek její přípustnosti" (III. ÚS 287/96).
Podle §82 trestního řádu lze domovní prohlídku a prohlídku prostor nesloužících k bydlení (jiných prostor) a pozemků vykonat, je-li důvodné podezření, že se zde nachází věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. Za věci důležité pro trestní řízení se považují zejména předměty, které mohou být věcnými důkazy (§112 odst. 1 trestního řádu), listiny, které mohou být listinnými důkazy (§112 odst. 2 trestního řádu) s výjimkou listin, jejichž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu, ledaže došlo k zproštění povinnosti zachovat věc v tajnosti nebo k zproštění povinnosti mlčenlivosti (§99 trestního řádu), a věci, ohledně nichž může být uložen trest propadnutí věci podle §55 trestního zákona nebo může být vysloveno zabrání věci podle §73 trestního zákona.
V případě stěžovatele byla domovní prohlídka nařízena soudkyní Okresního soudu v Ostravě. Po přezkoumání příkazu k domovní prohlídce musí Ústavní soud konstatovat, že obsahuje všechny náležitosti stanovené příslušnými ustanoveními trestního řádu; je v něm uvedeno, v jaké trestní věci vede policie prověřování, kdo je v této trestní věci podezřelým a je v něm dostatečně specifikován okruh věcí, které se mají v místě domovní prohlídky nacházet.
Domovní prohlídka byla dle protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne 1. 4. 2008 provedena jako úkon neodkladný ve smyslu §160 odst. 4 trestního řádu, přičemž důvod její neodkladnosti je v protokolu řádně odůvodněn (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 8. 2008 sp. zn. I. ÚS 3045/07). Předchozí výslech dle §84 trestního řádu byl rovněž řádně proveden, stěžovatel i jeho manželka byli současně vyzváni k vydání věcí specifikovaných v příkazu podle §78 trestního řádu a poučeni o důsledcích nevyhovění této výzvě podle §79 trestního řádu.
K námitce stěžovatele ohledně nepřesně označeného místa domovní prohlídky je třeba pouze uvést, že z příkazu jednoznačně vyplývá, že se jedná o rodinný dům na adrese Trojanovice - Bystré, bez čísla popisného, stojícího na parcele s parc. č. 1774 s odkazem na list vlastnictví č. 2092. Označení místa domovní prohlídky je tak dostatečně přesné a určité, aby nemohlo dojít k záměně. Označení katastrálního území není nezbytnou podmínkou označení místa domovní prohlídky (bytu či jiné prostory sloužící k bydlení), navíc v daném případě se název katastrálního území shoduje s označením obce, na jejímž území se dům nachází. Z protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne 1. 4. 2008 ani nevyplývá, že by snad o místě domovní prohlídky měla policie jakékoliv pochybnosti.
Po přezkoumání ústavní stížnosti neshledal Ústavní soud žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele, proto ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. října 2008
Jiří Nykodým
předseda senátu