ECLI:CZ:US:2008:2.US.1697.08.1
sp. zn. II. ÚS 1697/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti JUDr. R.V., zastoupené JUDr. Hanou Rámešovou, advokátkou se sídlem Brno, Kounicova 271/13, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 5. 2008 č. j. 8 Cmo 176/2008-92, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku, jímž byla stěžovatelce coby opatrovnici žalobce přiznána odměna za jeden právní úkon ve výši 550,-Kč, a opatrovnici tuto odměnu nepřiznal. Stěžovatelka považuje uvedené rozhodnutí za překvapivé, poukazuje na to, že úkon převzetí a příprava zastoupení vykonávala jako opatrovník svědomitě, měla s tím spojené výdaje, a odměna jí proto náleží. Tvrdí, že soud svým postupem porušil její právo na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), vlastnické právo dle čl. 11 Listiny, právo na spravedlivou odměnu dle čl. 28 Listiny, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě a čl. 4 Úmluvy.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud připomíná, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (srov. čl. 83 Ústavy). Není součástí soustavy obecných soudů, a nepřísluší mu tudíž přezkoumávat napadená rozhodnutí z hlediska jejich zákonnosti či správnosti. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena základní práva nebo svobody stěžovatele, chráněné ústavním pořádkem.
Ústavní stížnost je namířena proti rozhodnutí o nepřiznání částky (odměny za zastoupení) ve výši 550,-Kč, kterou lze označit za zcela bagatelní. Ústavní soud dal v minulosti opakovaně najevo, že v takovýchto případech (s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí) je úspěšnost ústavní stížnosti vyloučena pro její zjevnou neopodstatněnost (srov. např. III. ÚS 405/04, Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 34, str. 421, III. ÚS 748/07, II. ÚS 906/08, I. ÚS 931/08 a další).
Obsahem ústavní stížnosti je stěžovatelčin nesouhlas se závěrem odvolacího soudu, že jí nenáleží za výkon funkce opatrovnice odměna, neboť poté, co byla do této funkce ustanovena, nijak nereagovala na výzvu soudu směřující k odstranění podstatných vad žaloby a soud musel žalobu jako vadnou odmítnout. Ústavní soud neshledává v uvedeném právním názoru, který odvolací soud v napadeném rozhodnutí řádně odůvodnil, žádnou libovůli, která by jedině mohla věc posunout do ústavní roviny. Za daného stavu není Ústavní soud oprávněn jeho závěr přehodnocovat.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. července 2008
Jiří Nykodým
předseda senátu