ECLI:CZ:US:2008:2.US.1809.08.1
sp. zn. II. ÚS 1809/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatele J. K., o ústavní stížnosti ze dne 27. 7. 2008, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu 29. 7. 2008, stěžovatel brojil proti usnesení Ústavního soudu ve věci sp. zn. II ÚS 324/08 ze dne 14. 7. 2008, jímž byla odmítnuta jeho předcházející ústavní stížnost ze dne 3. 2. 2008 pro neodstranění vad návrhu.
Stěžovatel v projednávané ústavní stížnosti citovanému rozhodnutí Ústavního soudu vytýkal zmatečnost, prodlení, "zakrývání okrádání tímto státem" a nesourodost (nejednotnost) názoru Ústavního soudu. Závěrem pak uvedl, že trvá na uspokojení svých požadavků.
Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [§42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] a dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť ústavní stížnost je v dané věci nepřípustná.
Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Následné řízení před Ústavním soudem vychází z koncepce koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví, jež - logicky, jakož i z jeho institucionální struktury - probíhá v režimu jednoinstančním. Podle ustanovení §43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu není proti usnesení tohoto soudu odvolání přípustné. Pod pojmem "odvolání" je pak nutno rozumět jakýkoliv vnitrostátní opravný prostředek. To znamená, že proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání, dovolání, rozklad, zásadně též návrh na obnovu řízení, stížnost apod. Rozhodnutí Ústavního soudu je tedy konečné a o rozhodnutích Ústavního soudu znovu jednat a přezkoumávat je nepřísluší ani Ústavnímu soudu samotnému.
O tom, že proti usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 7. 2008, sp. zn. II. ÚS 324/08, není odvolání přípustné, byl navrhovatel v písemném vyhotovení usnesení poučen. Pomíjí-li tuto okolnost a svým podáním se přesto domáhá jeho přezkumu, nemůže to být akceptováno. Podle čl. 88 odst. 2 Ústavy České republiky je soudce Ústavního soudu při svém rozhodování vázán, kromě ústavních zákonů a mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy, též zákonem o Ústavním soudu. Znění tohoto zákona pak jednoznačně neumožňuje jakýkoliv postup, který by de facto obešel výše zmíněnou konečnost rozhodnutí.
Z uvedených důvodů Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. září 2008
Stanislav Balík
soudce zpravodaj