ECLI:CZ:US:2008:2.US.2306.08.1
sp. zn. II. ÚS 2306/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti V. T., zastoupené JUDr. Ivou Čackou Pavlíkovou, Ph.D., advokátkou Advokátní kanceláře v Praze, Myslbekova 15, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočky v Táboře ze dne 24. 6. 2008 čj. 15 Co 431/2008-63, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) a čl. 90 Ústavy ČR, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým bylo dle §43 odst. 2 o.s.ř. jako opožděné odmítnuto odvolání, proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 6 C 212/2007, neboť stěžovatelka na výzvu soudu ze dne 2. 6. 2008 v procesní soudcovské lhůtě nedoplnila důvody odvolání. Vyjadřuje přesvědčení, že jí podané odvolání splňovalo náležitosti stanovené zákonem a nebylo je třeba doplňovat, objasňuje, proč ve lhůtě nevyhověla výzvě k doplnění důvodů odvolání a namítá, že o odmítnutí odvolání bylo rozhodnuto ve velmi krátké lhůtě, přičemž spis sp.zn. 6 C 212/2007 byl v době rozhodování krajského soudu přiložen k jinému spisu Okresního soudu v Táboře.
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.
Podle ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3 cit. zák); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 cit.zák.).
Od 1. 1. 2001 je procesním opravným prostředkem také žaloba pro zmatečnost. Tento procesní institut koncipovaný jako mimořádný opravný prostředek má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, jež představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání takového rozhodnutí předcházelo. Žalobou pro zmatečnost lze ve smyslu §229 odst. 4 o. s. ř. napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání (dle ustanovení §218, §218a nebo podle §211 a §43 odst. 2 o. s. ř.) nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.
Z připojeného napadeného usnesení krajského soudu Ústavní soud ověřil, že v dané věci se právě o situaci předpokládanou ust. §229 odst. 4 o. s. ř. jedná, neboť odvolání stěžovatelky bylo odmítnuto dle §43 odst. 2 o. s. ř.
Pokud tedy stěžovatelka tvrdí, že soud učinil vadný závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto, měla dosáhnout přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu z důvodů, které uvádí ve své ústavní stížnosti, v rámci řízení u obecných soudů ještě před podáním ústavní stížnosti, a to prostřednictvím žaloby pro zmatečnost. Ústavní stížnost má totiž pouze subsidiární povahu a slouží jako prostředek nápravy eventuálního porušení základních práv a svobod až v případě vyčerpání všech ostatních procesních prostředků k ochraně práv stěžovatele. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a do jejich činnosti může zasáhnout jen v případě, že v jejich rozhodování shledá porušení některých základních práv a svobod stěžovatele a pouze tehdy, není-li možné nápravu zjednat před obecnými soudy samými.
Za situace, kdy ústavní stížnost směřuje proti shora uvedenému rozhodnutí krajského soudu, které rozhodnutím o posledním prostředku poskytnutým zákonem k ochraně práva v projednávaném případě není, je nutné považovat návrh za nepřípustný.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků odmítnout, jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. října 2008
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj