ECLI:CZ:US:2008:2.US.2823.07.1
sp. zn. II. ÚS 2823/07
Nález
Nález Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké - ze dne 18. června 2008 sp. zn. II. ÚS 2823/07 ve věci ústavní stížnosti J. T. proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 15. 5. 2007 sp. zn. Nc 8629/2002, kterým byly zamítnuty stěžovatelovy námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce.
Usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 15. 5. 2007 sp. zn. Nc 8629/2002 se ruší.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou v zákonem stanovené lhůtě a na výzvu Ústavního soudu řádně doplněnou se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí s odůvodněním, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a došlo rovněž k porušení čl. 4 odst. 1 a 4 Listiny.
V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že napadeným usnesením okresní soud zamítl jeho námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 25. 11. 2006 č. j. 086 ExS 175/02-6, které soudní exekutor podle jeho názoru vyčíslil nesprávně. Stěžovatel namítá, že soud v odůvodnění usnesení neuvedl konkrétní důvody, pro které shledal příkaz k náhradě nákladů exekuce věcně správným. Soud se nevypořádal s námitkami stěžovatele a omezil se pouze na obecný výčet ustanovení příslušné právní normy, která na daný případ dopadá. Nikterak se nevypořádal s námitkou chybné aplikace právního předpisu - vyhlášky č. 276/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, která dle názoru stěžovatele na daný případ nedopadá.
K obsahu ústavní stížnosti se vyjádřil účastník řízení, Okresní soud v Hradci Králové, který ve vyjádření uvedl důvody, pro něž shledal příkaz k úhradě nákladů exekuce věcně správným.
Podle §44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") bylo upuštěno od ústního jednání, neboť od něj nebylo možné očekávat další objasnění věci a oba účastníci s tím souhlasili.
Ústavní stížnost je důvodná.
Ústavní soud ve své ustálené judikatuře opakovaně formuloval požadavky na úplnost a přesvědčivost odůvodnění rozhodnutí obecných soudů. Tato procesní zábrana, která by měla bránit svévolným rozhodnutím veřejné moci, je nejen uložena příslušnými ustanoveními podústavních procesních předpisů, ale je též výrazem ústavnosti, na níž jsou principy těchto předpisů založeny.
Principu práva na spravedlivý proces odpovídá povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit, přičemž se musejí vypořádat s námitkami uplatněnými účastníky řízení, a to způsobem odpovídajícím míře jejich závažnosti. Pakliže tak neučiní, založí tím nepřezkoumatelnost jimi vydaných rozhodnutí a zpravidla i jejich protiústavnost. Nejsou-li totiž zřejmé důvody toho kterého rozhodnutí, svědčí to o libovůli v soudním rozhodování, přičemž zásada právního státu libovůli v rozhodování orgánů veřejné moci zakazuje [obdobně viz např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 183/03 ze dne 14. 9. 2005 (N 175/38 SbNU 399), I. ÚS 74/06 ze dne 3. 10. 2006 (N 175/43 SbNU 17), usnesení sp. zn. III. ÚS 529/06 ze dne 22. 3. 2007, nález sp. zn. I. ÚS 2568/07 ze dne 23. 1. 2008 (N 20/48 SbNU 213); veškerá rozhodnutí Ústavního soudu viz http://nalus.usoud.cz].
V daném případě vydal exekutor příkaz k úhradě nákladů exekuce, v němž uložil stěžovateli uhradit náklady exekuce ve výši 7 735 Kč a zaplatit oprávněnému náklady vzniklé v souvislosti s vedením exekuce ve výši 5 100 Kč. Stěžovatel podal proti příkazu včas námitky dle §88 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhověl, proto je postoupil příslušnému soudu k rozhodnutí. Námitky, které stěžovatel proti příkazu k úhradě nákladů exekuce podal, obsahují zcela konkrétní a kvalifikované argumenty, a povinností soudu bylo v rámci odůvodnění usnesení, jímž námitky zamítl, se s nimi řádně vypořádat. To však soud neučinil a pouze konstatoval, že námitky nebyly podány důvodně.
Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 336/05 ze dne 31. 8. 2005 (N 170/38 SbNU 361) konstatoval, že "obecný soud rozhodující o námitkách proti příkazu k úhradě nákladů exekuce (jakož i proti jiným rozhodnutím soudních exekutorů) je povinen přiměřeně dodržet veškerá ustanovení občanského soudního řádu (§52 odst. 1 exekučního řádu) vztahující se na soudní řízení a rozhodnutí. Jen tak je totiž možné, aby soud rozhodující o těchto námitkách dodržel i veškeré povinnosti, které jsou mu uloženy na úrovni ústavního pořádku, neboť exekuční řád postup soudu neupravuje. Obecný soud je tedy v tomto řízení zejména povinen zachovat "rovnost zbraní" (čl. 1, čl. 37 odst. 1 Listiny, §18 odst. 1 občanského soudního řádu), přesvědčivým způsobem se vypořádat se všemi námitkami (§157 odst. 2 občanského soudního řádu) a své rozhodnutí založit na spolehlivě zjištěném skutkovém základu (§153 odst. 1 občanského soudního řádu). V opačném případě je zcela zpochybněna ústavně vymezená role soudu (čl. 90 Ústavy České republiky, §6 občanského soudního řádu) a dochází k porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny).".
Vzhledem k tomu, že i v daném případě došlo k porušení stěžovatelova práva na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny, tím, že v rozhodnutí obecného soudu absentuje řádné odůvodnění, nezbylo Ústavnímu soudu než jeho rozhodnutí jako neodůvodněné a nepřezkoumatelné zrušit podle §82 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
Návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení podle §79 odst. 2 citovaného zákona Ústavní soud nevyhověl, neboť k tomu neshledal žádný relevantní důvod.