ECLI:CZ:US:2008:2.US.673.08.1
sp. zn. II. ÚS 673/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 19. března 2008 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele I. M., proti postupu Policie ČR, Městské ředitelství v Ostravě, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou elektronicky dne 13. 3. 2008 se stěžovatel domáhal, aby mu Ústavním soudem bylo přiznáno právo na odškodnění ve výši 200 mil. Kč a rovněž konstatováno porušení čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále "Úmluva").
Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2007, sp. zn. 42 P a Nc 380/2006, bylo dle §187 odst. 3 o.s.ř. nařízeno, aby se stěžovatel podrobil po dobu nejvýše 6 týdnů vyšetření svého zdravotního stavu v Psychiatrické léčebně v Opavě s tím, že je stěžovatel povinen dostavit se do zdravotnického zařízení do dne 20. 10. 2007. Současně byl poučen, že nedostaví-li se v určené lhůtě, bude předveden. Vzhledem k tomu, že se ve stanovené lhůtě stěžovatel k vyšetření nedostavil, bylo usnesením téhož soudu ze dne 3. 1. 2008 nařízeno předvedení stěžovatele do Psychiatrické léčebny v Opavě.
Stěžovatel v podané ústavní stížnosti namítal, že postupem policejního orgánu byl v rozporu se zákony omezen a následně i zbaven osobní svobody, neboť byl dne 31. 1. 2008 násilím přinucen k převozu na vyšetření do Psychiatrické léčebny v Opavě. Stěžovatel dále namítal, že předmětné usnesení okresního soudu je nezákonné a že nikdo neměl právo na jeho základě jej převézt a následně držet v psychiatrické léčebně. Vzhledem k tomu, že mu byla postupem policejního orgánu dle jeho mínění způsobena fyzická i psychická újma, domáhal se odškodnění ve výši 200 mil. Kč.
Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR tvoří procesní prostředek k ochraně zaručených základních práv a svobod, který je ovšem vůči ostatním prostředkům, které slouží jednotlivci k ochraně jeho práv, ve vztahu subsidiarity. V ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jeden z atributů ústavní stížnosti tedy, že ústavní stížnost je nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To znamená, že ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Bylo by zásahem do pravomoci obecných soudů a porušením principu dělby moci, pokud by Ústavní soud rozhodoval bez toho, aniž by byla dána možnost příslušným orgánům k realizaci jejich pravomocí.
Z tvrzení stěžovatele v ústavní stížnosti je patrné, že stěžovatel podáním ústavní stížnosti sledoval ochranu svých osobnostních práv, konkrétně přiznání nároku na náhradu imateriální újmy, která mu měla být jednáním Policie způsobena. Pokud stěžovatel tedy sledoval ochranu a zajištění svých osobnostních práv, nelze než trvat na tom, aby před podáním ústavní stížnosti vyčerpal procesní prostředky občanskoprávní, které mu právní řád k ochraně osobnostních práv poskytuje. Z tohoto pohledu tedy lze uzavřít, že stěžovatel se obrátil na Ústavní soud předčasně, neboť nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho osobnostních práv poskytuje.
Za této situace již soudce zpravodaj nevyzýval stěžovatele k odstranění vad ústavní stížnosti (absence právního zastoupení, které je v řízení před Ústavním soudem podle ust. §30 odst.1 zákona o Ústavním soudu obligatorní, či absence ústavněprávní argumentace).
S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, jako nepřípustný návrh, odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. března 2008
Eliška Wagnerová ¨
soudce zpravodaj