ECLI:CZ:US:2008:2.US.699.08.1
sp. zn. II. ÚS 699/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti J. P., zastoupeného JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, se sídlem v Hradci Králové, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 29 Cdo 4888/2007-410 ze dne 6. prosince 2007, usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 1 Ko 115/2007-384 ze dne 15. května 2007, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 32 K 37/95-369 ze dne 20. prosince 2006, ve znění opravného usnesení č. j. 32 K 37/95-373 ze dne 17. ledna 2007, za účasti 1) Nejvyššího soudu, 2) Vrchního soudu v Praze, a 3) Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 14. března 2008 se stěžovatel domáhá zrušení usnesení uvedených v záhlaví, z nichž prvým rozhodnutím soudu prvého stupně byla schválena konečná zpráva o zpeněžování majetku z konkurzní podstaty úpadce J. P., stavební společnost s ručením omezeným, včetně vyúčtování odměny a výdajů správce konkurzní podstaty, usnesení odvolacího soudu bylo k odvolání úpadce potvrzeno usnesení soudu prvého stupně, a usnesením dovolacího soudu bylo řízení o dovolání úpadce v části směřující proti usnesení soudu prvého stupně zastaveno a ve zbývající části bylo odmítnuto pro absenci otázky zásadního významu po právní stránce.
2. Stěžovatel konkrétně namítá, že bylo postupováno v rozporu zejména s §27 odst. 1 a 2. zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Správce konkurzní podstaty do konkurzní podstaty zahrnul i nemovitosti, ohledně nichž v prosinci roku 2005 došlo k uzavření dohody o složení a přijetí ceny věci včetně dodatku k této dohodě, ale již nedošlo k uzavření řádné kupní smlouvy v intencích dohody o složení a ceny věci. V doplňku pak uvádí, že nebyl dán souhlas soudu se zpeněžením nemovitostí mimo dražbu. Není také podle něj pravdou, že nepodával námitky proti konečné zprávě, neboť je podával 28. června 2006 v písemném vyhotovení (jehož koncept přiložil), které bylo zaprotokolováno do zápisu z jednání.
3. Ještě než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti ústavní stížnosti. Jen v případě, že návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti se jím může také zabývat věcně.
4. Ústavní stížnost je podle §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle §7 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, byli účastníky konkursu věřitelé, kteří uplatňují nároky (tj. konkursní věřitelé), a dlužník (tj. úpadce).
5. Ze stěžovatelem předložených listin vyplývá, že podání, ohledně kterých byla vydána napadená rozhodnutí, podával stěžovatel jako jednatel úpadce, tj. jménem úpadce. Obecné soudy také takto o těchto podáních rozhodovaly. Ústavní stížnost však stěžovatel podal bez jakéhokoliv vztahu k úpadci a takto zmocnil i svého zástupce pro řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud také dotazem na Krajský soud v Hradci Králové zjistil, že stěžovatel nefiguruje jako konkursní věřitel v předmětném konkursu.
6. Ze shora vyložené procesní situace tedy vyplývá, že stěžovatel nebyl účastníkem předmětného konkurzu a není tedy aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutím, která se týkají jen účastníků konkursu. Pro byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta podle §43 odst. 1 písm. c) zákona, neboť byla podána osobou zjevně neoprávněnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. června 2008
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj