ECLI:CZ:US:2008:3.US.2176.08.1
sp. zn. III. ÚS 2176/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 25. září 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele V. S., zastoupeného JUDr. Jiřinou Fellnerovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Resslova 9, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně ze dne 12. 6. 2008 sp. zn. 3 Ads 54/2008, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým byla zmítnuta jeho kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 3. 2008 sp. zn. 19 Cad 190/2007. U tohoto soudu podal žalobu, jíž brojil proti správnímu rozhodnutí č. j. 5906121441, kterým mu byl dnem 16. 11. 2007 odňat částečný invalidní důchod s odůvodněním, že jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla pouze o 20 %, a proto již není částečně invalidní. Poněvadž považoval toto rozhodnutí za nezákonné, napadl jej kasační stížností, v níž namítal, že je nadále v dlouhodobém léčení levého kotníku, nález je chronický, progrese očekávaná, medikace trvalá, přičemž bude následovat operace, na kterou je zatím brzo. Poukázal na zprávu neurologické ambulance Nemocnice Šternberk ze dne 17. 7. 2007, kde byl vyšetřen v souvislosti se zhoršenými bolestmi v bederní krajině a hlezenního kloubu a kde byl konstatován zjištěný znatelný rozvoj výrazné artrozy levého hlezenního kloubu včetně vnitřního kotníku. U Nejvyššího správního soudu se domáhal provedení dalších důkazů, jeho návrhu vyhověno nebylo, jmenovaný soud se ztotožnil se závěry soudu I. stupně a kasační stížnost zamítl. Rozhodnutím se cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 30 odst. 1, čl. 31 a 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 Ústavy České republiky.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud s poukazem na §44 a §56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, na svou judikaturu a na provedené důkazy o zdravotním stavu stěžovatele opodstatněně konstatoval, že Krajský soud v Ostravě v řízení o žalobě, směřující proti rozhodnutí, kterým byl žalobci odňat částečný invalidní důchod, postupoval správně, stěžovatelem tvrzenou nezákonnost napadeného rozsudku neshledal, a proto kasační stížnost jako nedůvodnou [podle §103 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního] zamítl. Na vyčerpávající odůvodnění rozsudku lze v dalším odkázat. Nutno dodat, že stěžovatelovo podání ani neobsahuje konkrétní argumentaci pro tvrzený zásah do označených práv rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, opírajícím se o zjištění, že Krajský soud v Ostravě nesprávně neposoudil právní otázku a rozsudek není proto nezákonný, jak se stěžovatel v kasační stížnosti dovolával.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. září 2008
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu