ECLI:CZ:US:2008:3.US.2678.08.1
sp. zn. III. ÚS 2678/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele PhDr. P. B., zastoupeného JUDr. Jiřinou Fellnerovou, advokátkou v Olomouci, Resslova 9, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 8. 10. 2007 č. j. 12 Co 931/2006-156, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 22. 9. 2008 se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 8. 10. 2007 č. j. 12 Co 931/2006-156. Dle tvrzení stěžovatele byla porušena jeho práva zakotvená v čl. 11 odst. 3, čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Z předložených kopií rozhodnutí obecných soudů v dané věci vyplývá, že Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 19. 7. 2006 č. j. 18 C 185/2001-141 vyhověl žalobě směřující proti stěžovateli (žalovanému) a přivolil k výpovědi z nájmu bytu. K odvolání stěžovatele rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozsudkem ze dne 8. 10. 2007 č. j. 12 Co 931/2006-156 tak, že prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Stěžovatel podal dovolání dle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu. Namítal, že soudy dospěly k nesprávným skutkovým zjištěním a v závislosti na tom nesprávnému právnímu posouzení věci. Nejvyšší soud dovolání usnesením ze dne 13. 8. 2008 č. j. 26 Cdo 2294/2008-179 odmítl pro nepřípustnost.
Dotazem u Okresního soudu v Olomouci Ústavní soud zjistil, že odvolací rozsudek byl stěžovateli doručen prostřednictvím právní zástupkyně dne 14. 1. 2008 a usnesení Nejvyššího soudu bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím právní zástupkyně dne 4. 9. 2008.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je podána opožděně.
Stěžovatel podal dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2008 č. j. 26 Cdo 2294/2008-179 odmítnuto pro nepřípustnost. Nejvyšší soud konstatoval, že v dané věci přicházelo do úvahy pouze dovolání dle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (stěžovatel ostatně opřel přípustnost svého dovolání právě o toto ustanovení). Dovolací soud uvedl, že přezkum se tedy otevírá pouze pro posouzení otázek právních; nelze zde tedy uplatňovat dovolací důvod dle §241a odst. 3 občanského soudního řádu. Po přezkumu dovolání dospěl k závěru, že ač stěžovatel formálně uplatnil dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu (nesprávné právní posouzení věci), fakticky vznesl pouze námitky proti zjištěnému skutkovému stavu a způsobu hodnocení provedených důkazů soudy (tj. námitky spadající pod §241a odst. 3 občanského soudního řádu). Protože výtky proti skutkovému stavu věci nemohou založit přípustnost dovolání dle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, dovolání odmítl.
S ohledem na odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu, ze kterého vyplývají dovolací námitky stěžovatele, jakož i na obsah samotné ústavní stížnosti, kde stěžovatel opět vznáší rozsáhlé námitky skutkového charakteru, dospěl Ústavní soud k závěru, že postup Nejvyššího soudu, a rovněž výklad procesních předpisů, byl ústavně konformní. Z §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních; stěžovatel však v dovolání nevznesl žádnou právní otázku, natož otázku zásadního právního významu.
K výše uvedenému však Ústavní soud konstatuje, že přezkum postupu Nejvyššího soudu provedl Ústavní soud toliko pro pořádek věci, neboť stěžovatel v ústavní stížnosti usnesení Nejvyššího soudu nenapadl (petit) a rovněž nevznesl proti tomuto rozhodnutí žádnou námitku (obsah ústavní stížnosti).
Stěžovatel napadl v ústavní stížnosti (toliko) rozhodnutí odvolacího soudu. Při posouzení ústavní stížnosti je třeba vycházet z výše uvedených zjištění.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
Podle §237 odst. 1 občanského soudního řádu platí, že dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Je-li tedy mimořádným opravným prostředkem dovolání podané v občanském soudním řízení, přichází v úvahu jeho odmítnutí coby nepřípustného "z důvodů závisejících na ... uvážení" (ve smyslu citovaného §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu) - z povahy věci [srov. a contrario §237 odst. 1 písm. a) nebo b) občanského soudního řádu] - jen v případě dovolání přípustného podle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu.
Ani v případě odmítnutí dovolání přípustného toliko podle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu však nejde o důvod "závisející na uvážení" vždy; tak tomu kupříkladu není, jestliže k odmítnutí došlo proto, že dovolání bylo podáno opožděně nebo pro neodstraněnou vadu dovolání spočívající v tom, že neobsahovalo žádné dovolací důvody. V uvedených případech dovolací soud prostor pro "uvážení" zjevně nemá.
Stejná situace nastává v případě, kdy dovolatel uplatnil tzv. nezpůsobilé dovolací důvody. Ani v tomto případě totiž není odmítnutí dovolání výrazem "uvážení" dovolacího soudu, ale jde o přímý a nevyhnutelný důsledek nedostatků v dovolacích důvodech.
Tak tomu je i v daném případě, neboť přípustnost stěžovatelova dovolání přicházela do úvahy pouze dle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, avšak stěžovatel předestřel v dovolání námitky nezpůsobilé naplnit (umožnit) přípustnost dovolání dle tohoto ustanovení (nebyla otevřena právní otázka). Nutným následkem pak bylo odmítnutí stěžovatelova dovolání, aniž měl Nejvyšší soud příležitost posuzovat jakoukoliv právní otázku, natož její specifický judikatorní význam ve smyslu §237 odst. 3 občanského soudního řádu.
"Uvážení" o mimořádném opravném prostředku je přitom relevantní v řízení o ústavní stížnosti z hlediska výše citovaného §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu. Odmítl-li Nejvyšší soud stěžovatelovo dovolání pro uplatnění nezpůsobilých dovolacích důvodů, zjevně se tak nestalo "z důvodů závisejících na jeho uvážení", a nelze proto ve vztahu k odvolacímu rozhodnutí aplikovat §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu. V takovém případě je pro běh lhůty k podání ústavní stížnosti třeba aplikovat §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; lhůta počíná běžet již od doručení rozhodnutí odvolacího soudu (zde od 14. 1. 2008). Ústavní stížnost tak byla proti rozhodnutí odvolacího soudu podána opožděně.
Ústavní soud podotýká, že je na účastníku řízení, aby pečlivě zvažoval, jakým způsobem v souladu s hmotnými i procesními normami zamýšlí usilovat o ochranu svého práva. Tomu koresponduje, že jak v dovolacím řízení, tak v řízení o ústavní stížnosti je zakotvena zásada povinného (právního) zastoupení.
S ohledem na výše uvedené nezbylo Ústavnímu soudu než postupovat dle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítnout pro opožděnost.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. prosince 2008
Jiří Mucha
soudce Ústavního soudu