infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 15.01.2008, sp. zn. III. ÚS 3058/07 [ usnesení / HOLLÄNDER / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2008:3.US.3058.07.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2008:3.US.3058.07.1
sp. zn. III. ÚS 3058/07 Usnesení Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 15. ledna 2008 v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele MVDr. F. Š., zastoupeného JUDr. Václavem Bubeníkem, advokátem, advokátní kancelář se sídlem v Moravské Třebové, Cihlářova 4, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2007 č. j. 17 Co 382/2004-248 a Okresního soudu ve Znojmě ze dne 16. 9. 2004 č. j. 5 C 354/2002-158, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozsudků s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 1 a 4, v čl. 36 a čl. 37 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 95 odst. 1 a čl. 96 Ústavy České republiky. Uvedl, že se domáhal uložení povinnosti žalované uhradit žalobcům z titulu zvýšeného nájemného částku 15.450,- Kč s příslušenstvím, soud I. stupně po provedeném řízení této uložil pouze povinnost zaplatit poplatek z prodlení ve výši 0,25 % denně z částek, které nebyly v měsíčních platbách nájemného řádně uhrazeny, dále rozhodl o nákladech řízení a povinnosti k úhradě nákladů na účet soudu. V odvolacím řízení pak soud II. stupně rozsudek potvrdil a rozhodl o nákladech odvolání. Stěžovatel v odůvodnění návrhu mj. poukázal na své přesvědčení, že soudy neprovedly všechny potřebné důkazy, nebraly zřetel na rozhodnutí Ústavního soudu v obdobných věcech a ve výkladu jednoduchého práva došly tak daleko, že odmítly ochránit jeho absolutní vlastnické právo alespoň na úroveň tehdy platného, státem regulovaného nájemného. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se navrhovatel dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Brně přezkoumal rozsudek soudu I. stupně k odvolání prvního žalobce i žalované a důvodně napadené rozhodnutí potvrdil, když shledal, že Okresní soud ve Znojmě rozhodl o částečné opodstatněnosti uplatněného nároku na zvýšené nájemné včetně příslušenství po obsáhlém dokazování, z něhož vyvodil správné právní závěry - o existenci užívacího práva žalované k bytu, o výši oprávněného nároku na zvýšení nájemného, o výši a době plnění žalovanou - se kterými se ztotožnil. V odůvodnění svého rozsudku se pak se všemi v odvolání uplatněnými námitkami vypořádal a lze na ně proto v dalším odkázat. Je třeba dodat, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy (čl. 81 a čl. 90 Ústavy České republiky), proto také nemůže na sebe atrahovat právo přezkumu jejich činnosti, pokud tyto soudy při ní postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobod. Z ústavního principu nezávislosti soudů (čl. 82 Ústavy ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v §132 občanského soudního řádu - jestliže obecné soudy respektují kautely, dané tímto ustanovením, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů učiněné obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval. (Rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 23/93, III. ÚS 216/95 a násl.) V předmětné věci pak nutno konstatovat, že v postupu soudů nebyl rozpor s §132 občanského soudního řádu shledán, přičemž námitky obsažené v ústavní stížnosti se vztahují právě k rozsahu provedených důkazů a k jejich hodnocení, z něhož soudy učinily své právní závěry. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 15. ledna 2008 Jan Musil předseda senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2008:3.US.3058.07.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 3058/07
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 15. 1. 2008
Datum vyhlášení  
Datum podání 30. 11. 2007
Datum zpřístupnění 8. 2. 2008
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Holländer Pavel
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 37 odst.3, čl. 11
Ostatní dotčené předpisy
  • 176/1993 Sb.
  • 40/1964 Sb., §696
  • 99/1963 Sb., §132
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík znalecký posudek
nájem
vlastnictví
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-3058-07_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 57418
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-09