ECLI:CZ:US:2008:3.US.3105.07.1
sp. zn. III. ÚS 3105/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 23. ledna 2008 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. U. S. P., a. s., IČ: 25244523, se sídlem Podnikatelská 15, 304 12 Plzeň, právně zastoupené Mgr. Petrem Vlachem, advokátem AK se sídlem náměstí Republiky 2, 301 00 Plzeň, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 10. 2007 č. j. 5 Co 2242/2007-44, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 6. 12. 2007, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 10. 2007 č. j. 5 Co 2242/2007-44, a to pro porušení článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Ústavní soud konstatuje, že včas podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené pro její podání zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že žalobkyně J. Š. žalobou podanou u Okresního soudu v Prachaticích dne 26. 6. 2007 uplatnila proti žalované (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatelka") nárok z pracovního poměru a dovozovala, že zvolila příslušnost soudu podle ust. §87 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), neboť v obvodu Okresního soudu v Prachaticích má žalovaná svou provozovnu. Usnesením Okresního soudu v Prachaticích ze dne 9. 8. 2007 č. j. 5 C 60/2007-35 rozhodl soud prvního stupně o námitce místní nepříslušnosti Okresního soudu v Prachaticích vznesené žalovanou tak, že vyslovil svou místní nepříslušnost k projednávání věci a dále rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu Plzeň - město, jako soudu místně příslušnému. Usnesením ze dne 3. 10. 2007 č. j. 5 Co 2242/2007-44 změnil Krajský soud v Českých Budějovicích usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 9. 8. 2007 č. j. 5 C 60/2007-35 tak, že námitku místní nepříslušnosti Okresního soudu v Prachaticích, vznesenou žalovanou, zamítl.
II.
V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že Krajský soud v Českých Budějovicích nesprávně vykládá pojem "organizační složka", ze kterého pak činí nesprávné právní závěry. Protože v ust. §7 obchodního zákoníku není pojem "organizační složka" výslovně definován, lze výkladem dospět k závěru, že se jedná o takovou složku podniku, která se zapisuje do obchodního rejstříku, tedy zejména o odštěpný závod. Organizační složka podniku by pak měla být charakterizována určitým vyšším stupněm samostatnosti, jak po stránce řízení, činění právních úkonů jménem podnikatele, například vedením účetnictví o této složce. Touto kvalitativní úrovní se liší organizační složka od provozovny a i z definice provozovny vyplývá, že provozovna nemůže být organizační složkou podniku. K tomuto závěru, uvádí stěžovatelka, lze dojít i jazykovým výkladem ust. §7 obchodního zákoníku, neboť jestliže zákon u určitých organizačních struktur používá pojem "organizační složka" a u provozovny nikoli, vyplývá z toho, že provozovnu za organizační složku nepovažuje. Skutečnost, že prodejna stěžovatelky v Prachaticích je provozovnou, nikoli organizační složkou, vyplývá i z živnostenského rejstříku, kde je uvedené místo vedeno jako "provozovna", nikoli jako jiný, vyšší typ organizační struktury stěžovatelčina podniku. Krajský soud podle stěžovatelky učinil nesprávný právní závěr i o vztahu sporu ke stěžovatelčině provozovně, resp. k organizační složce (za kterou provozovnu považuje). Skutečnost, že žalobkyně pracovala v provozovně stěžovatelky v Prachaticích a žalobou nárokuje mzdový nárok, neznamená, že se řízení této provozovny týká. Stěžovatelka podotýká, že se jedná o prostou maloobchodní prodejnu, která nemá vlastní řídící autonomii, nevede se o ní samostatné účetnictví, peníze z tržeb jsou odváděny na stěžovatelčin účet, který slouží i pro potřeby jejich jiných maloobchodních prodejen, účet je ovládán ze stěžovatelčina sídla. O mzdách zaměstnanců prodejny je rozhodováno v sídle společnosti, odkud jsou vypláceny. Vzhledem k charakteru peněz lze dospět k závěru, že spor o mzdový nárok se netýká konkrétní prodejny stěžovatelky, ale stěžovatelky jako zaměstnavatele. Proto právní posouzení, které soud v předmětné věci učinil, je podle stěžovatelky nesprávné.
III.
Ústavní soud není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody.
Ústavní soud tedy přezkoumal napadené rozhodnutí z hlediska stěžovatelkou v ústavní stížnosti uplatněných námitek, a se zřetelem ke skutečnosti, že mohl přezkoumávat pouze ústavnost, dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.
V souzené věci Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací dospěl po přezkoumání napadeného usnesení k závěru, že podmínky příslušnosti na výběr dané podle ust. §87 písm. c) o. s. ř. jsou v přezkoumávané věci splněny, neboť v obvodu Okresního soudu v Prachaticích je umístěna organizační složka žalované a spor se této složky týká.
V odůvodnění svého usnesení ze dne 3. 10. 2007 č. j. 5 Co 2242/2007-44 Krajský soud v Českých Budějovicích uvedl, že podle názoru soudu prvního stupně, aby byla dána příslušnost daná na výběr podle ust. §87 písm. c) o. s. ř., musel by se spor týkat mzdové a personální činnosti nižší organizační složky žalované, tj. prodejny; takovýto závěr však podle odvolacího soudu z doslovného znění ust. §87 písm. c) o. s. ř. nelze dovodit. Citované ustanovení používá obecný výraz "týká-li se spor této složky". Pokud žalobkyně odvozuje svůj pracovněprávní nárok z činnosti, kterou prováděla u oné organizační složky žalované, pak se předmětný spor nižší organizační složky žalované v širších souvislostech týká. Odvolací soud považoval za důvodnou odvolací námitku žalobkyně o tom, že pro určení místní příslušnosti soudu nemůže být rozhodující, kde má žalovaná mzdovou účtárnu.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá porušení svého práva na zákonného soudce zakotveného v článku 38 odst. 1 Listiny, neboť je přesvědčena, že krajský soud nesprávně dovodil, že v přezkoumávané věci jsou splněny podmínky příslušnosti na výběr dané podle ust. §87 písm. c) o. s. ř.
Při interpretaci základního práva na zákonného soudce (článek 38 odst. 1 Listiny) je nepochybně nutno zkoumat i otázku, zda při určení příslušnosti soudu byly dodrženy zákonné podmínky (zejména nálezy sp. zn. III. ÚS 232/95, sp. zn. IV. ÚS 222/96, sp. zn. III. ÚS 293/98, sp. zn. III. ÚS 561/02, vše na http://nalus.usoud.cz).
Princip zákonného soudce představuje v demokratickém právním státě jednu z garancí nezávislého a nestranného rozhodování soudu. Dodržení zákonných podmínek stanovení příslušnosti soudu (ať již místní nebo věcné) totiž v obecné rovině brání určování příslušnosti soudu s cílem ovlivnit výsledek rozhodování.
Podle ust. §87 písm. c) o. s. ř. vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v ust. §85a, je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka podniku fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky. Nižší organizační složkou, jíž se spor týká, je zejména odštěpný závod, jiná složka, která se zapisuje do obchodního rejstříku, nebo provozovna (srov. ust. §7 obch. zák.). Není rozhodující, zda organizační složka má (může mít) právní subjektivitu. Provozovnou se přitom rozumí prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Provozovna musí být označena obchodní firmou nebo jménem a příjmením anebo názvem podnikatele, k níž může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení (in: Bureš, Drápal, Krčmář a kol.: Občanský soudní řád. Komentář. 7. vydání, C. H. Beck, Praha 2006). Pro určení místní příslušnosti soudu jsou až do skončení řízení ve věci samé rozhodné skutečnosti, které tu prokazatelně jsou v době zahájení řízení, a bez ohledu na jejich změny v průběhu řízení stanovená místní příslušnost trvá až do jeho skončení.
Při posuzování námitky místní nepříslušnosti Okresního soudu v Prachaticích krajský soud v napadeném usnesení vyložil, z jakého důvodu se neztotožnil se stanovením místní příslušnosti soudem prvního stupně. Tyto závěry krajského soudu shledal Ústavní soud ústavně konformními.
Ústavní soud ověřil, že krajský soud rozhodoval v souladu s principy hlavy páté Listiny, jeho rozhodnutí, které je výrazem nezávislého soudního rozhodování, nevybočilo z mezí ústavnosti a sama skutečnost, že se stěžovatelka neztotožňuje se závěry soudu, nemůže zakládat odůvodněnost ústavní stížnosti.
Při shrnutí výše uvedeného Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajícího soudu došlo k porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatelky.
Na základě těchto skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. ledna 2008
Jiří Mucha v. r.
předseda senátu Ústavního soudu