ECLI:CZ:US:2008:3.US.361.08.1
sp. zn. III. ÚS 361/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. D., takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 8. 2. 2008 návrh stěžovatelky, který byl dne 11. 2. 2008 doplněn ústavní stížností řádně sepsanou advokátkou Mgr. Dagmar Maršíkovou, jež byla stěžovatelce určena Českou advokátní komorou. K ústavní stížnosti byla přiložena plná moc.
V následujících podáních stěžovatelka opakovaně brojila proti obsahu advokátkou sepsané ústavní stížnosti, sama uváděla tvrzení a skutečnosti ve své věci, a současně žádala Ústavní soud o určení (jiného) advokáta ex offo.
V podání ze dne 23. 7. 2008 advokátka Mgr. Maršíková sdělila, že na základě rozhodnutí České advokátní komory ze dne 21. 7. 2008 vypověděla stěžovatelce plnou moc v řízení o ústavní stížnosti a nadále stěžovatelku nezastupuje.
Ústavní soud výzvou ze dne 29. 7. 2008 stěžovatelce sdělil, že za dané situace není zastoupena v řízení o ústavní stížnosti advokátem a poučil ji, že dle §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je zastoupení stěžovatelky advokátem v řízení o ústavní stížnosti povinné. Současně stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě 20 dnů ode dne doručení výzvy odstranila vadu ústavní stížnosti spočívající v nedostatku zastoupení advokátem tak, že Ústavnímu soudu předloží plnou moc udělenou advokátovi pro řízení o ústavní stížnosti. Rovněž ji vyzval, aby v téže lhůtě Ústavnímu soudu předložila ústavní stížnost řádně sepsanou advokátem, kterému udělí plnou moc pro řízení o ústavní stížnosti. Ústavní soud stěžovatelku upozornil na to, že jí sepsaný návrh doručený dne 8. 2. 2008 a jeho všechna doplnění (rovněž sepsaná stěžovatelkou) nejsou dostačující, a nelze přihlížet ani k obsahu ústavní stížnosti sepsané Mgr. Maršíkovou, neboť stěžovatelka proti obsahu této ústavní stížnosti opakovaně brojila. Ústavní soud stěžovatelku řádně poučil, že pokud nebudou vytýkané (dvě) vady odstraněny ve lhůtě stanovené, bude ústavní stížnost odmítnuta. V závěru Ústavní soud stěžovatelku poučil o tom, že není oprávněn ustanovovat či určovat účastníkům právní zástupce, avšak tato možnost je dána právním řádem prostřednictvím České advokátní komory.
Stěžovatelka si výzvu převzala dne 30. 7. 2008.
Na výzvu bylo reagováno následujícími podáními (Ústavní soud uvádí z podání ty skutečnosti, které se týkají otázky zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti).
Podáním doručeným dne 4. 8. 2008 stěžovatelka znovu požádala Ústavní soud o určení advokáta a uvedla seznam 12 advokátů, kterým nedůvěřuje.
Dne 19. 8. 2008 byla Ústavnímu soudu doručena tři podání stěžovatelky, ze kterých se podává, že stěžovatelce byl k odstranění vad ústavní stížnosti určen Českou advokátní komorou advokát JUDr. Zenáhlík. Stěžovatelka uvedla, že jí není známo, jak tento advokát ústavní stížnost doplní a zda uvede klíčové skutečnosti, proto v těchto třech podáních sama ústavní stížnost doplňuje s tím, že stěžovatelkou uvedené skutečnosti mají být posuzovány s budoucí ústavní stížností sepsanou advokátem jako jeden celek. Stěžovatelka následně uvedla tvrzení (skutečnosti) týkající se řízení před obecnými soudy a znovu vyjádřila svůj nesouhlas s předchozí ústavní stížností sepsanou Mgr. Maršíkovou. Současně stěžovatelka brojila proti obsahu (doplnění) ústavní stížnosti sepsané JUDr. Zenáhlíkem (poznámka: tato ústavní stížnost nebyla Ústavnímu soudu v té době ještě doručena), a to jak proti nedostatečnosti petitu (stěžovatelka brojila proti více rozhodnutím orgánů veřejné moci), tak proti odůvodnění (doplnění) ústavní stížnosti. Stěžovatelka žádala, aby Ústavní soud projednal ústavní stížnost sepsanou stěžovatelkou ve spojení s doplněními rovněž sepsanými stěžovatelkou. Stěžovatelka rovněž požádala o náhradu nákladů dle §83 zákona o Ústavním soudu.
Dne 20. 8. 2008 bylo Ústavnímu soudu doručeno "doplnění ústavní stížnosti" sepsané advokátem JUDr. Stanislavem Zenáhlíkem dne 18. 8. 2008 s tím, že advokát doplňuje návrh podaný stěžovatelkou dne 8. 2. 2008 a následně stěžovatelkou (opakovaně) doplněný. Současně byla předložena plná moc udělená stěžovatelkou tomuto advokátovi pro doplnění ústavní stížnosti.
V prvním podání doručeném dne 26. 8. 2008 stěžovatelka znovu požádala o náhradu nákladů řízení dle §83 zákona o Ústavním soudu. Rovněž vyjádřila názor, že pokud by Ústavní soud měl vycházet jen z "doplnění ústavní stížnosti" zaslaného JUDr. Zenáhlíkem, byla by nucena zastoupení tímto advokátem zrušit a požádat o zastoupení jiného advokáta (důvodem byla obava ze zamítnutí ústavní stížnosti).
Ve druhém podání doručeném dne 26. 8. 2008 stěžovatelka několikrát uvedla, že nesouhlasí s "doplněním ústavní stížnosti", které zaslal Ústavnímu soudu JUDr. Zenáhlík; stěžovatelka uvedla konkrétní námitky k jednotlivým částem "doplnění ústavní stížnosti". V tomto podání také znovu několikrát uvedla, že pokud by Ústavní soud vycházel pouze z "doplnění ústavní stížnosti" podaného JUDr. Zenáhlíkem, je nucena požádat o zrušení zastoupení tímto advokátem a domáhat se určení jiného advokáta pro řízení o ústavní stížnosti. Stěžovatelka uvedla, že je přesvědčena, že ústavní stížnost sama dostatečně "podložila zákony, články Listiny základních práv a svobod a důkazy". Stěžovatelka žádala o sdělení, zda je její ústavní stížnost projednatelná; v záporném případě si chtěla požádat o určení zástupce (resp. o určení dalšího jiného advokáta).
Dne 9. 9. 2008 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelčina "Žádost o odložení projednávání ústavní stížnosti nedostatečně doplněné JUDr. Zenáhlíkem do doby než doplnění ústavní stížnosti JUDr. Zenáhlík doplní tak, aby obsahovala všechny náležitosti ústavní stížnosti". Stěžovatelka uvedla, že advokát JUDr. Zenáhlík má za to, že Ústavní soud bude vedle advokátova "doplnění ústavní stížnosti" vycházet (rovněž) z návrhu sepsaného stěžovatelkou a také všech doplnění, které stěžovatelka sama sepsala. Stěžovatelka uvedla nesouhlas s tímto názorem a požádala Ústavní soud o odložení projednání její věci do doby, než advokát JUDr. Zenáhlík doplní své "doplnění ústavní stížnosti" o základní náležitosti.
Následně bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 22. 9. 2008 podání JUDr. Zenáhlíka ze dne 16. 9. 2008 nazvané "Doplnění ústavní stížnosti" s tím, že je (tj. skutečnosti v něm uvedené) zasílá na pokyn stěžovatelky.
Dne 24. 9. 2008 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelky ze dne 23. 9. 2008 nazvané "Vyjádření k doplnění ústavní stížnosti JUDr. Zenáhlíka ze dne 16. 9. 2008". Stěžovatelka (znovu) uvedla, že JUDr. Zenáhlík ve svém podání ze dne 18. 8. 2008 "neuvedl nejdůležitější porušení článků Listiny, neuvedl všechny účastníky řízení atd.". Dále se stěžovatelka vyjádřila k podání tohoto advokáta ze dne 16. 9. 2008 - vyjádřila pochybnost o obsahu souboru kopií z její zdravotní dokumentace, kterou JUDr. Zenáhlík Ústavnímu soudu zaslal spolu s "doplněním ústavní stížnosti" ze dne 16. 9. 2008 (stěžovatelka má podezření na záměnu s jinou osobou téhož jména). Dále stěžovatelka požadovala nařízení ústního jednání v její věci s tím, že se chce sama "vyjádřit k porušení zákonů a článků Listiny, když tak neučinil můj (tj. její) právní zástupce (tj. JUDr. Zenáhlík) a může porušení §16 z. č. 85/1996 Sb. při ústním jednání napravit. Už druhý právní zástupce se neřídil mými (tj. jejími) pokyny z dopisů ze dne 6. září 2008 (poznámka: stěžovatelka kopii tohoto svého dopisu advokátovi zaslala Ústavnímu soudu přílohou) a sepsal doplnění matoucí". Stěžovatelka rovněž brojila proti tomu, že JUDr. Zenáhlík jí zaslal zpět důkazy, které mu předložila, a nezaslal je Ústavnímu soudu. Stěžovatelka považuje doplnění ústavní stížnosti JUDr. Zenáhlíkem za matoucí, neadekvátní a nedostačující; dále uvádí konkrétní části podání JUDr. Zenáhlíka ze dne 16. 9. 2008, se kterými nesouhlasí a proč. Ve zbylé (převážné) části svého podání stěžovatelka uvádí svá tvrzení týkající se předchozích řízení (u České správy sociálního zabezpečení, u Krajského soudu v Brně).
V podání ze dne 24. 9. 2008 stěžovatelka žádá o nahlédnutí do spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 22 Cad 177/2005 za účelem kontroly stěžovatelčiny zdravotní dokumentace.
Ústavní soud je nucen konstatovat, že stěžovatelka přes řádnou a srozumitelnou výzvu Ústavního soudu ze dne 29. 7. 2008 neodstranila vady návrhu ve lhůtě k tomu stanovené (resp. dosud).
Ústavní soud dospěl k závěru, že současný stav řízení o stěžovatelčině návrhu je obdobný tomu před zasláním výzvy ze dne 29. 7. 2008.
Dne 20. 8. 2008 bylo Ústavnímu soudu doručeno "doplnění ústavní stížnosti" sepsané nově určeným advokátem JUDr. Stanislavem Zenáhlíkem dne 18. 8. 2008 a byla předložena plná moc udělená tomuto advokátovi pro doplnění ústavní stížnosti.
Již v předchozích třech podáních doručených dne 19. 8. 2008 však stěžovatelka zpochybnila obsah tohoto doplnění ústavní stížnosti, které mělo být JUDr. Zenáhlíkem v budoucnu Ústavnímu soudu teprve zasláno. Stěžovatelka brojila jak proti závěrečnému návrhu, tak proti odůvodnění (budoucího) "doplnění ústavní stížnosti".
Rovněž v podáních následujících po doručení "doplnění ústavní stížnosti" JUDr. Zenáhlíkem Ústavnímu soudu (tj. v podáních stěžovatelky doručených dne 26. 8. 2008, 9. 9. 2008 a 24. 9. 2008) stěžovatelka vyjádřila opakovaný nesouhlas s obsahem advokátova doplnění ústavní stížnosti ze dne 18. 8. 2008.
Následně stěžovatelka požádala Ústavní soud o (další) lhůtu s tím, že JUDr. Zenáhlík doplní ústavní stížnost o stěžovatelkou požadované "základní náležitosti". Ústavnímu soudu bylo druhé "doplnění ústavní stížnosti" od JUDr. Zenáhlíka doručeno dne 22. 9. 2008.
Stěžovatelka však obratem ve svém podání doručeném dne 23. 9. 2008 brojí proti "doplnění ústavní stížnosti" ze dne 16. 9. 2008, které její advokát JUDr. Zenáhlík Ústavnímu soudu zaslal. Stěžovatelka nesouhlasí s obsahem tohoto doplnění ústavní stížnosti ani s postupem advokáta ve vztahu ke stěžovatelčiným pokynům (dopisům) a důkazům. Stěžovatelka výslovně uvedla, že advokát porušil své povinnosti stanovené §16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
Ústavnímu soudu tedy, podobně jako v případě předchozí advokátky Mgr. Maršíkové, byla sice přeložena plná moc udělená advokátovi (JUDr. Zenáhlíkovi) a byla předložena dvě podání sepsaná tímto advokátem (dvě "doplnění ústavní stížnosti"), avšak stěžovatelka opakovaně brojila proti obsahu obou těchto advokátových podání, a to jak proti petitu, tak proti odůvodnění. Stěžovatelka sama považuje obě podání zaslaná jejím advokátem za nedostatečná a vadná. Současně stěžovatelka nesouhlasila s postupem advokáta v otázce předkládaných důkazů.
Za daného stavu tedy opět nelze mít za to, že by stěžovatelka byla řádně zastoupena advokátem tak, jak to vyžaduje §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Stěžovatelka neodstranila žádnou z vad svého návrhu, které jí Ústavní soud vytýkal. Ústavnímu soudu byla formálně předložena plná moc udělená advokátovi, avšak s úkony (postupem) advokáta stěžovatelka evidentně nesouhlasí. Naopak stěžovatelka proti postupu svého advokáta (již druhého advokáta) výslovně brojí. Nelze tak k podáním JUDr. Zenáhlíka přihlédnout, když stěžovatelka tvrdí rozpor jeho postupu s jejími pokyny a oprávněnými zájmy; opačný postup Ústavního soudu by byl zcela v rozporu se smyslem právního zastoupení. Tím také nebyla Ústavnímu soudu předložena ve lhůtě stanovené ústavní stížnost řádně sepsaná advokátem tak, jak to Ústavní soud požadoval (ve výzvě přitom Ústavní soud jasně uvedl, že podání sepsaná stěžovatelkou bez právního zastoupení jsou nedostatečná, neboť zastoupení je povinné již od počátku řízení).
S ohledem na výše uvedené proto Ústavní soud postupoval dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a stěžovatelčin návrh odmítl pro neodstranění vad.
Ústavní soud nepovažoval za potřebné stěžovatelce zasílat na základě žádosti v podání doručeném dne 26. 8. 2008 sdělení, zda její návrh je či není projednatelný, když stěžovatelce byla zaslána řádná a srozumitelná výzva ze dne 29. 7. 2008. Stěžovatelce bylo známo, jaké dvě vady je nutno v návrhu odstranit (předložit řádnou plnou moc a předložit ústavní stížnost řádně sepsanou advokátem).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. září 2008
Jiří Mucha
soudce Ústavního soudu