ECLI:CZ:US:2008:3.US.865.08.2
sp. zn. III. ÚS 865/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 30. července 2008 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Jana Musila a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. V., zastoupeného Mgr. Pavlou Frodlovou, advokátkou v Šumperku, Slovanská 7, proti usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 11. 2. 2008 č. j. 22 Nc 1972/2007-42, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností ze dne 27. 3. 2008, řádně doplněnou podáním ze dne 26. 6. 2008, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 11. 2. 2008 č. j. 22 Nc 1972/2007-42. Dle stěžovatele jím bylo porušeno jeho právo zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Z předložené kopie napadeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že soudní exekutor vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce, kterým stěžovateli jako povinnému uložil povinnost uhradit (exekutorovi) náklady exekuce a náklady oprávněného. Stěžovatel podal námitky, v nichž tvrdil neoprávněnost nákladů exekuce i oprávněného s tím, že dlužnou částku zaplatil na účet exekutorského úřadu dne 29. 10. 2007. O námitkách rozhodl Okresní soud v Šumperku napadeným usnesením tak, že změnil výrok I příkazu k úhradě nákladů exekuce, když (toliko) snížil výši nákladů exekuce; námitky proti výroku II, týkajícímu se náhrady nákladů oprávněného, zamítl.
Stěžovatel v ústavní stížnosti nesouhlasil s tím, že by měl exekutorovi hradit náklady exekuce. Uvedl, že se nebránil dobrovolnému zaplacení dluhu, avšak dluh chtěl zaplatit až po vydání rozhodnutí o jeho dovolání (poznámka: v nalézacím řízení); uložení povinnosti nahradit náklady exekuce je tak příliš "tvrdé". Uvedl, že postupoval dle svých práv, když se bránil podáním (odvolání a) dovolání.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
K otázce náhrady nákladů řízení se Ústavní soud v rozhodovací praxi opakovaně vyjadřuje tak, že odpovídající procesní nároky či povinnosti zpravidla nemohou být předmětem ústavní ochrany, neboť samotný spor o náhradu nákladů řízení nedosahuje intenzity opodstatňující porušení základních práv a svobod. Ústavní soud při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy vedlejší, postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například když zjistí extrémní rozpor s principy spravedlnosti (neboť rozhodování o nákladech řízení je integrální součástí soudního řízení jako celku, a proto na ně dopadají postuláty spravedlivého procesu), nebo že by bylo zasaženo i jiné základní právo.
Důvod pro kasační zásah do napadeného rozhodnutí však Ústavní soud v dané věci neshledal. Stěžovatel v ústavní stížnosti brojil proti povinnosti nahradit exekutorovi náklady exekuce s tím, že dluh zaplatil dobrovolně na účet exekutora. Touto námitkou se zabýval již okresní soud v námitkovém řízení v rámci exekuce. V napadeném usnesení podrobně a srozumitelně odůvodnil jak existenci (vznik) práva exekutora na náhradu nákladů exekuce, tak výpočet výše těchto nákladů (náklady exekuce snížil oproti příkazu k úhradě). V postupu (usnesení) okresního soudu nelze spatřovat libovůli ani rozpor s principem spravedlnosti; obecný soud nevybočil při rozhodování o náhradě nákladů exekuce z ústavních kautel. Na uvedeném nemění nic ani skutečnost, že stěžovatel je jiného názoru a považuje uhrazení svého dluhu ve fázi exekučního řízení (po nařízení exekuce a pověření exekutora) za dobrovolné plnění, eventuálně se neztotožňuje s možností exekučního řízení v případě probíhajícího dovolacího řízení.
Napadeným usnesením nedošlo k porušení stěžovatelových ústavně zaručených práv, proto Ústavní soud postupoval podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a ústavní stížnost pro zjevnou neopodstatněnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. července 2008
Jiří Mucha
předseda senátu Ústavního soudu