ECLI:CZ:US:2008:4.US.1372.08.1
sp. zn. IV. ÚS 1372/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudců Vlasty Formánkové a Pavla Rychetského ve věci ústavní stížnosti R. E., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Skákalem, advokátem, se sídlem Semily, Nádražní 24, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích ze dne 27. února 2008 sp. zn. 14 To 328/2007, spolu s návrhem na projednání mimo pořadí, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Stěžovatel včas podanou Ústavní stížností, která splňovala podmínky stanovené zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), napadl výše citované rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích (dále jen "KS v Hradci Králové"), přičemž namítá, že tímto rozhodnutím a řízením rozhodnutí předcházejícím byla porušena jeho ústavní práva na spravedlivý proces, na obhajobu a na posouzení věci nestranným a nezávislým soudem.
V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatel konkrétně namítá, že soud druhého stupně se nezabýval všemi námitkami, které uplatnil ve stížnosti a sám rozhodl, že nebyl oprávněn návrh na povolení obnovy podat, čímž bylo zhoršeno jeho postavení. Dále rozvedl, že před soudem prvního stupně rozhodovala soudkyně, jejíž podjatost namítl, nebyl mu poskytnut dostatečný čas k prostudování spisů sp. zn. 1 T 65/95 a 2 T 59/95, průběh veřejného zasedání dne 9. října 2007 nebyl přesně protokolován a nebyl pořizován o jednání zvukový záznam V petitu ústavní stížnosti stěžovatel navrhuje, aby napadené soudní rozhodnutí bylo Ústavním soudem zrušeno, a aby ústavní stížnost byla projednána mimo pořadí, neboť je omezen na nejcennějším lidském statku a to osobní svobodě, když vyhovění jeho ústavní stížnosti by k nabytí osobní svobody zákonným legálním a legitimním způsobem mohlo přispět.
II.
K posouzení důvodnosti ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal spis Okresního soudu v Havlíčkově Brodě (dále jen "OS v Havlíčkově Brodě") sp. zn. 0 Nt 851/2007, ze kterého zjistil následující:
Rozsudkem OS v Havlíčkově Brodě ze dne 21. března 1995 čj. 1 T 65/95-252 byl stěžovatel uznán - mimo jiné - vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zákona (spáchaný celkem 13 útoky) a byl mu uložen souhrnný trest při současném zrušení výroku o trestu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. listopadu 1994 sp. zn. 5 T 79/94. Odvolání stěžovatele bylo usnesením KS v Hradci Králové ze dne 20. června 1995 čj. 8 To 186/95-289 zamítnuto.
Dne 5. dubna 1995 byla na stěžovatele u Obvodního soudu pro Prahu 10 podána obžaloba pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zákona, a to pro skutek, kterého se měl dopustit dne 13. října 1994. Vzhledem k tomu, že tento skutek byl dalším dílčím útokem pokračujícího trestného činu krádeže, kterým byl uznán vinným shora citovaným rozsudkem OS v Havlíčkově Brodě, bránila pokračování v trestním stíhání překážka věci rozhodnuté pro týž trestný čin, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 4. srpna 1995 sp. zn. 2 T 59/95, že trestní stíhání stěžovatele pro tento další útok se podle §314c odst. l písm. a) tr. řádu z důvodu §188 odst. 1 písm. c) tr. řádu zastavuje.
Dne 6. března 2007 podal stěžovatel návrh na povolení obnovy řízení ve věci vedené u OS v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 1 T 65/95 odůvodněný výlučně skutečností, že uvedenému soudu v době jeho rozhodování nebylo známo, že před Obvodním soudem pro Prahu 10 je souběžně jednáno o obžalobě pro trestnou činnost obdobnou a časově související, v důsledku čehož tyto věci nebyly spojeny, nebylo vedeno společné řízení a rozhodnuto o všech útocích trestného činu krádeže. OS v Havlíčkově Brodě usnesením ze dne 9. října 2007 čj. 0 Nt 851/2007-25 návrh stěžovatele podle §283 písm. d) tr. řádu zamítl s tím, že stěžovatelem tvrzený důvod pro obnovu řízení není skutečností, která by mohla vést ke změně pravomocného rozsudku ve věci vedené pod sp. zn. 1 T 65/95.
Z podnětu stížnosti stěžovatele KS v Hradci Králové usnesením ze dne 27. února 2008 sp. zn. 14 To 328/2007 zrušil napadené usnesení OS v Havlíčkově Brodě a rozhodl tak, že návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení se zamítá podle §283 písm. a) tr. řádu. Tuto změnu důvodu zamítnutí návrhu stěžovatele odůvodnil tím, že pokud se stěžovatel domáhá toho, aby po povolení obnovy řízení byla posuzována i ta trestná činnost, pro kterou Obvodní soud pro Prahu 10 trestní stíhání zastavil, bylo by takové rozhodnutí v jeho neprospěch a návrh na povolení obnovy v neprospěch obviněného může podle ustanovení §280 odst. 2 tr. řádu podat pouze státní zástupce.
III.
Poté, co Ústavní soud posoudil argumenty stěžovatele obsažené v ústavní stížnosti a obsah napadeného rozhodnutí, jakož i další spisový materiál, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud především zdůrazňuje, že není další instancí v systému obecného soudnictví a jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky), nikoliv běžné zákonnosti. Nepřísluší mu proto, aby prováděl přezkum rozhodovací činnosti obecných soudů ve stejném rozsahu jako obecné soudy v řízení ve druhém stupni.
V obecné rovině Ústavní soud konstatuje, že obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem, jehož účelem je odstranit nedostatky ve skutkových zjištěních v trestní věci, v níž je povolení obnovy navrhováno. V řízení o obnově se nezjišťuje správnost původního rozhodnutí, nýbrž se posuzuje, zda došlo k předložení nových skutečností či důkazů, které by mohly původní výroky napadeného rozhodnutí změnit. OS v Havlíčkově Brodě dospěl k závěru, že jediná nová skutečnost v návrhu stěžovatele uvedená, tj. souběžně probíhající trestní řízení ve věci Obvodního soudu pro Prahu 10, by k žádné změně pravomocného rozsudku vést nemohla. KS v Hradci Králové po přezkoumání věci konstatoval, že stěžovatel se domáhá toho, aby bylo znovu rozhodováno společně o širším rozsahu trestné činnosti, než ve věci sp. zn. 1 T 65/95, což by vedlo ke zhoršení jeho situace. Stěžovatel se tudíž svým návrhem domáhal povolení obnovy v jeho neprospěch a k takovému návrhu nebyl oprávněn. Z odůvodnění posuzovaných rozhodnutí obecných soudů vyplývá, že se tyto soudy relevantními podmínkami umožňujícími povolení obnovy řádně zabývaly a v souladu s ustanovením §134 odst. 2 tr. ř. své závěry odůvodnily.
Ústavní soud dospěl k závěru, že se nelze ztotožnit s tvrzením stěžovatele, že KS v Hradci Králové ústavní stížností napadeným rozhodnutím porušil zásadu zákazu reformationis in peius, neboť tímto rozhodnutím ke zhoršení jeho postavení nedošlo. Jediná námitka, kterou stěžovatel v návrhu na povolení obnovy uplatnil, by neměla charakter nových skutečností nebo důkazů, který by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině, trestu či náhradě škody ve smyslu ustanovení §278 odst. 1 tr. řádu, a to i za situace, kdy by stěžovatel byl v dané věci osobou k podání návrhu oprávněnou. Naopak povolení obnovy ve věci sp. zn. 1 T 65/95 by bylo rozhodnutím v neprospěch stěžovatele. Ústavní soud neshledal, že by napadené rozhodnutí KS v Hradci Králové vybočilo z ústavněprávního rámce, resp. že by došlo k porušení ústavněprávních kautel obsažených v trestněprocesních předpisech.
Všechny námitky uvedené v ústavní stížnosti vztahující se k procesnímu postupu soudu prvního stupně, uplatnil stěžovatel zcela shodně již v rámci řízení o povolení obnovy řízení a soudy obou stupňů se těmito námitkami řádně zabývaly a zákonným způsobem o nich rozhodly. Usnesením OS v Havlíčkově Brodě ze dne 9. října 2007 čj. 0 Nt 851/2007-26 o námitce podjatosti vznesené stěžovatelem bylo podle §30 odst. 1 a §31 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto tak, že soudkyně jmenovaná ve výroku usnesení není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení. Námitky stěžovatele týkající se procesního postupu v průběhu veřejného zasedání OS v Havlíčkově Brodě zamítl usnesením ze dne 25. ledna 2008 čj. 0 Nt 851/2007-72. Stížnosti stěžovatele proti oběma rozhodnutím soudu prvního stupně KS v Hradci Králové zamítl (usneseními ze dne 12. prosince 2007 sp. zn. 14 To 329/2007 a ze dne 27. února 2008 sp. zn. 14 To 86/2006). Proti shora citovaným rozhodnutím obecných soudů stěžovatel ústavní stížnost nepodal a Ústavní soud se tak předmětnými námitkami věcně zabývat nemohl.
V.
Ústavní soud zvážil ve světle namítaného ústavního rámce výrok a odůvodnění ústavní stížností napadeného rozhodnutí KS v Hradci Králové a řízení jemu předcházející a neshledal v postupu obecných soudů porušení žádných ústavně garantovaných práv či svobod stěžovatele.
Na základě výše uvedených skutečností Ústavní soud podanou ústavní stížnost, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.
Pokud jde o stěžovatelovu žádost o přednostní projednání věci (s nepřípadným odkazem na ustanovení §71d zákona o Ústavním soudu), Ústavní soud důvody k upřednostnění jeho ústavní stížnosti před stížnostmi jiných stěžovatelů neshledal. Postup podle ustanovení §39 zákona o Ústavním soudu je zcela výjimečným opatřením a lze je aplikovat jen v mimořádných, respektive, jak uvádí citované ustanovení, v "naléhavých" případech. Ústavní soud proto postupoval tak, aby řízení bylo ukončeno v době přiměřené, nikoli však na úkor ostatních stěžovatelů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 2. září 2008
Miloslav Výborný v. r.
předseda senátu