ECLI:CZ:US:2008:4.US.1882.08.3
sp. zn. IV. ÚS 1882/08
Nález
Nález Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného - ze dne 6. října 2008 sp. zn. IV. ÚS 1882/08 ve věci ústavní stížnosti PhDr. H. P. proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v nepřihlížení k žalobám podaným elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem vedeným Městským soudem v Praze pod sp. zn. 5 Ca 54/2008 a sp. zn. 5 Ca 56/2008.
Výrok
I. Zásahem Městského soudu v Praze, který nepřihlížel k žalobě stěžovatelky podané elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem dne 7. února 2008 proti rozhodnutí Ministerstva kultury ČR č. j. 1973/2008 ze dne 6. února 2008 a vedené pod sp. zn. 5 Ca 54/2008 a k žalobě stěžovatelky podané elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem dne 8. února 2008 proti rozhodnutí Národního památkového ústavu č. j. NPÚ-302/9959b/2008 ze dne 11. ledna 2008 a proti rozhodnutím Ministerstva kultury ČR č. j. 17 236/2007 ze dne 19. prosince 2007 a č. j. 17 236/II/2008 ze dne 6. února 2008 a vedené pod sp. zn. 5 Ca 56/2008, bylo zasaženo do práva stěžovatelky na soudní ochranu, vyplývajícího z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Městskému soudu v Praze se zakazuje pokračovat v zásahu do práva stěžovatelky na soudní ochranu, vyplývajícího z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Městskému soudu v Praze se přikazuje, aby obnovil stav před porušením tím, že se žalobou stěžovatelky podanou elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem dne 7. února 2008 proti rozhodnutí Ministerstva kultury ČR č. j. 1973/2008 ze dne 6. února 2008 a vedenou pod sp. zn. 5 Ca 54/2008 a žalobou stěžovatelky podanou elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem dne 8. února 2008 proti rozhodnutí Národního památkového ústavu č. j. NPÚ-302/9959b/2008 ze dne 11. ledna 2008 a proti rozhodnutím Ministerstva kultury ČR č. j. 17 236/2007 ze dne 19. prosince 2007 a č. j. 17 236/II/2008 ze dne 6. února 2008 a vedenou pod sp. zn. 5 Ca 56/2008 bude řádně zabývat.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností podanou ve lhůtě a splňující i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatelka s odkazem na zásah do svého práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhá, aby Ústavní soud Městskému soudu v Praze zakázal pokračovat v porušování základních práv stěžovatelky zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny spočívajícím v nepřihlížení ke stěžovatelkou podaným v záhlaví blíže citovaným žalobám vedeným Městským soudem v Praze pod sp. zn. 5 Ca 54/2008 a sp. zn. 5 Ca 56/2008.
Z předložené ústavní stížnosti, připojených příloh a ze spisů Městského soudu v Praze sp. zn. 5 Ca 54/2008 a sp. zn. 5 Ca 56/2008 Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka podala u Městského soudu v Praze dne 7. února 2008 a dne 8. února 2008 v elektronické formě žaloby proti v záhlaví specifikovaným rozhodnutím Ministerstva kultury a Národního památkového ústavu, které jsou Městským soudem v Praze vedeny pod sp. zn. 5 Ca 54/2008 a sp. zn. 5 Ca 56/2008. Žaloby byly opatřeny elektronickým podpisem podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. Emailové zprávy odeslané městským soudem na emailovou adresu stěžovatelky obsahovaly mimo potvrzujícího sdělení o přijetí žalob následující text: "Obsah zprávy byl po jejím podepsání změněn. Digitální podpis není u této zprávy platný. Upozorňuji, že jedna z příloh nelze otevřít.". V návaznosti na uvedenou zprávu stěžovatelka zaslala přílohy, které nebylo možno otevřít, soudu znovu. Avizovanou vadu platnosti podpisu, a tedy i žalob, však stěžovatelka nechala bez povšimnutí, resp. se ji nijak nepokusila zhojit. Sděleními ze dne 22. května 2008 sp. zn. 5 Ca 54/2008 a sp. zn. 5 Ca 56/2008 bylo stěžovatelce Městským soudem v Praze oznámeno, že soud k žalobám vedeným pod uvedenými spisovými značkami nepřihlíží, a to s ohledem na výše uvedené sdělení zaslané stěžovatelce a na skutečnost, že soudu žaloby s platným elektronickým podpisem doručeny nebyly a přes upozornění soudu nebyly uvedené vady podání ve smyslu §37 odst. 2 soudního řádu správního zhojeny. Proti tomuto postupu soudu spočívajícímu v nepřihlížení k žalobám podaným elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem vedeným Městským soudem v Praze pod sp. zn. 5 Ca 54/2008 a sp. zn. 5 Ca 56/2008 podala stěžovatelka projednávanou ústavní stížnost.
II.
Stěžovatelka v postupu Městského soudu v Praze, který nepřihlížel k jejím podáním (žalobám) ze dne 7. února 2008 a ze dne 8. února 2008, spatřuje zásah do svého práva na soudní ochranu, neboť tímto způsobem jí měl být odepřen přístup k soudu. Stěžovatelka poukazuje na to, že svá podání opatřila zaručeným elektronickým podpisem a k problémům podle jejího tvrzení došlo až následně v průběhu přenosu zprávy či v podatelně soudu a zdrojem problému měla být přeposílaná rozhodnutí Národního památkového ústavu. Stěžovatelka vytýká soudu, že v rámci korespondence, která mezi její osobou a Městským soudem v Praze proběhla, nebyla žádným způsobem upozorněna, že nápravou tvrzené "vady" (zřejmě má stěžovatelka na mysli odstraněním vad příloh, které se soudu nepodařilo otevřít a které stěžovatelka po upozornění zaslala soudu znovu) nedocílila řádného podání žaloby. V závěru odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatelka žádá Ústavní soud o posouzení, zda-li postupem Městského soudu v Praze došlo k zásahu do Ústavou zaručeného práva stěžovatelky na přístup k soudu.
Ústavní soud si k věci vyžádal vyjádření Městského soudu v Praze a rovněž spisy Městského soudu v Praze sp. zn. 5 Ca 54/2008 a sp. zn. 5 Ca 56/2008.
Za Městský soud v Praze se vyjádřila předsedkyně senátu 5 Ca. Ve svém vyjádření uvedla, že ve věcech sp. zn. 5 Ca 54/2008 a sp. zn. 5 Ca 56/2008 došly žaloby elektronicky a podatelna na nich vyznačila "podpis neověřen". V den doručení žalob na tuto skutečnost byla stěžovatelka upozorněna výše citovanou zprávou. Stěžovatelka však reagovala pouze na upozornění na nemožnost otevření jedné z příloh každé ze žalob, žaloby s platným elektronickým podpisem však soudu nezaslala. Soud zjišťoval, zda žaloby nebyly podány ve lhůtě u správního orgánu, a zjistil, že nikoliv. Městský soud je tedy podle svého vyjádření toho názoru, že postupoval v souladu s §37 odst. 2 soudního řádu správního, když stěžovatelka byla upozorněna na vadu elektronického podpisu, avšak přes toto upozornění soudu žaloby s platným elektronickým podpisem nedoručila.
Stěžovatelce nebylo vyjádření Městského soudu v Praze zasíláno k replice, neboť podstatná tvrzení stěžovatelky byla Ústavnímu soudu známa již z podané ústavní stížnosti.
Spisy Městského soudu v Praze sp. zn. 5 Ca 54/2008 a sp. zn. 5 Ca 56/2008 neobsahovaly žádnou listinu dokládající vadu elektronického podpisu stěžovatelky. S ohledem na tuto skutečnost se Ústavní soud telefonicky obrátil na podatelnu Městského soudu v Praze, aby zjistil, zda je možno zajistit její vyhotovení a Ústavnímu soudu ji postoupit. Po konzultaci s příslušným pracovníkem oddělení informačních technologií Městského soudu v Praze bylo podatelnou Městského soudu v Praze Ústavnímu soudu elektronickou poštou sděleno, že "antivirový program na poštovním serveru vyhodnotil jednu ze zasílaných příloh jako zavirovanou a nahradil jí informačním textovým souborem, čímž došlo k modifikaci zprávy, o čemž informuje chybové hlášení obsažené v příloze", tedy shora uvedené upozornění "Obsah zprávy byl po jejím podepsání změněn. Digitální podpis není u této zprávy platný.". Po obdržení této zprávy bylo na podatelně městského soudu telefonicky ověřeno, že k chybě vedoucí k neplatnosti zaručeného elektronického podpisu na podáních (žalobách) stěžovatelky doručených Městskému soudu v Praze dne 7. února 2008 a dne 8. února 2008, resp. vedoucí k jeho označení za neplatný, došlo na straně Městského soudu v Praze a že tato podání stěžovatelky byla zaručeným elektronickým podpisem platně opatřena.
Ústavní soud rozhodoval v souladu s §44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu bez nařízení ústního jednání, neboť nebylo nutné k dalšímu objasnění věci a oba účastníci řízení s tímto postupem vyslovili souhlas.
III.
Dle čl. 36 odst. 1 Listiny se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.
Dle ustanovení §37 odst. 2 soudního řádu správního lze podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. Činí-li takový úkon kolektivní orgán nebo osoba, za niž podle zvláštního zákona nebo na jeho základě jedná kolektivní orgán, musí k němu být připojen opis usnesení takového orgánu, jímž byl s obsahem podání vysloven souhlas.
Po seznámení se s obsahem ústavní stížnosti, vyjádření Městského soudu v Praze a se spisy sp. zn. 5 Ca 54/2008 a sp. zn. 5 Ca 56/2008 a na základě sdělení podatelny Městského soudu v Praze získaného emailovou zprávou ze dne 21. srpna 2008 a ověřeného telefonicky téhož dne, dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je opodstatněná. Přitom opodstatněností ústavní stížnosti je v řízení před Ústavním soudem třeba rozumět podmínku, že rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno základní právo nebo svoboda stěžovatele.
Ústavní soud shledal, že napadeným postupem, resp. zásahem Městského soudu v Praze bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny. V návaznosti na dosavadní judikaturu Ústavního soudu lze konstatovat, že k porušení práva na poskytnutí soudní ochrany (a v konečném důsledku k porušení práva na spravedlivý proces) dojde především tehdy, jestliže je stěžovateli upřeno právo domáhat se svého nároku u nezávislého a nestranného soudu, tento soud zůstane v řízení delší dobu nečinný nebo bezdůvodně odmítne jednat a rozhodnout o podaném návrhu. Taková situace v posuzovaném případě nastala. Městský soud v Praze podání stěžovatelky, která mu byla doručena řádně se zaručeným elektronickým podpisem, chybou na své straně vyhodnotil jako podání bez zaručeného elektronického podpisu, resp. zaručený elektronický podpis, jímž byla opatřena, vyhodnotil jako vadný. Důsledkem tohoto pochybení bylo, že Městský soud v Praze k podáním stěžovatelky nepřihlížel, čímž stěžovatelce upřel možnost, aby její žaloby byly řádně projednány.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo než podle ustanovení §82 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. b) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnosti stěžovatelky vyhovět, konstatovat shora uvedené porušení základního práva stěžovatelky na soudní ochranu, Městskému soudu v Praze zakázat pokračovat v porušování tohoto práva stěžovatelky a přikázat mu, aby obnovil stav před jeho porušením.