ECLI:CZ:US:2008:4.US.2058.08.1
sp. zn. IV. ÚS 2058/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 24. září 2008 o ústavní stížnosti O. N., zastoupeného JUDr. Květoslavem Hlínou, advokátem, AK se sídlem Čechova 2, 750 00 Přerov, proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 2. 10. 2007 sp. zn. 3 T 62/2007 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 12. 2007 sp. zn. 3 To 524/2007 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; zákonem o Ústavním soudu je totiž Ústavní soud vázán dle čl. 88 odst. 2 Ústavy.
Stěžované usnesení odvolacího soudu obsahovalo řádné poučení vysvětlující též, že případné dovolání může obviněný podat pouze prostřednictvím obhájce, přičemž podání, které by nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno (§265d odst. 2 tr. ř.).
Obhájcem obviněného může být toliko advokát (§35 odst. 1 tr. ř.). Ten se sice může dát zastoupit advokátním koncipientem při jednotlivých úkonech právní pomoci (§26 odst. 2 zákona č. 58/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů), avšak to jen tehdy, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. Tímto zvláštním předpisem je v projednávané věci trestní řád, jenž vylučuje, aby se advokát dal zastoupit advokátním koncipientem mimo jiné při úkonech v řízení před Nejvyšším soudem (§35 odst. 1 věta druhá tr. ř.). Ratio citovaného ustanovení trestního řádu spočívá v požadavku, aby nemohl advokát v závažnějších stadiích trestního řízení přenášet odpovědnost za obhajobu na advokátního koncipienta.
Ve stěžovatelově věci pověřil jeho obhájce JUDr. Květoslav Hlína substituční plnou mocí datovanou dnem 10. 3. 2008 k obhajovacím úkonům Mgr. Veroniku Zavadilovou, advokátní koncipientku (č. l. 476); ta v substituci sepsala a podepsala "dovolání odsouzeného" doručené Okresnímu soudu v Třebíči dne 28. 3. 2008. Z uvedeného je zřejmé, že v posuzované cause nebylo dovolání podáno prostřednictvím obhájce, pročež - byť takto označeno - nemohlo být za dovolání považováno a v důsledku toho správně se jím Nejvyšší soud nezabýval a předložil je v intencích ustanovení §265d odst. 2 tr. ř. ministru spravedlnosti jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona.
Nepodal-li však stěžovatelův obhájce řádné dovolání, nýbrž toliko podání nezpůsobilé dovolací přezkum zahájit, nutno lhůtu k podání ústavní stížnosti odvíjet od doručení usnesení odvolacího soudu (obhájci 28. 1. 2008, stěžovateli 6. 2. 2008). Ústavní stížnost podaná k poštovní přepravě 14. 8. 2008 je tudíž návrhem opožděným; proto nezbylo, než ji odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Pro úplnost možno připojit, že na již řečeném nemohlo ničeho změnit ani doplnění ústavní stížnosti ze dne 4. 9. 2008, neboť z osvědčení, jež k němu byla připojena, plyne, že Mgr. Veronika Zavadilová složila advokátní zkoušku dne 19. 3. 2008 a byla zapsána v seznamu advokátů ke dni 22. 5. 2008.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 24. září 2008
Miloslav Výborný
soudce zpravodaj