ECLI:CZ:US:2008:4.US.2623.07.1
sp. zn. IV. ÚS 2623/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci Z. G., zastoupeného Mgr. Michaelou Hechtovou LL.M., advokátkou se sídlem advokátní kanceláře Sokolov, K. H. Borovského 692/63, směřující proti rozsudkům Krajského soudu v Plzni ze dne 17. září 2003, sp. zn. 6 To 378/2003 a Okresního soudu v Sokolově ze dne 14. dubna 2003, sp. zn. 21 T 157/2002, a usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 31. ledna 2007, sp. zn. 6 To 41/2007 a Okresního soudu v Sokolově ze dne 14. prosince 2006, sp. zn. 31 Nt 1086/2005, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel podání navrhovatele, kterým se domáhal zrušení označených rozhodnutí Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu v Sokolově.
Navrhovatel se na Ústavní soud obrátil nejprve nekvalifikovaným podáním, jehož některé vady následně odstranil ve spolupráci s jemu ustanovenou právní zástupkyní.
Navrhovatel se domáhal zrušení shora označených rozsudků, jimiž byl shledán vinným a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. V uvedené trestní věci následně podal návrh na obnovu řízení, nejprve dne 24. května 2004, který zamítl blíže neupřesněným usnesením Okresní soud v Sokolově dne 3. února 2005 a následnou stížnost odmítl Krajský soud v Plzni ze dne 13. června 2005.
Navrhovatel přesto podal další návrh na obnovu řízení dne 29. prosince 2005, který zamítl Okresní soud v Sokolově dne 14. prosince 2006, následná stížnost proti němu pak byla Krajským soudem v Plzni dne 31. ledna 2007 odmítnuta jako podaná po lhůtě.
Navrhovatel se obrátil na Ministerstvo spravedlnosti s podnětem pro podání stížnosti pro porušení zákona, který byl sdělením ze dne 10. září 2007, č.j. 689/2007-ODS-SPZ, odložen. Právě od tohoto rozhodnutí navrhovatel odvodil lhůtu k podání ústavní stížnosti, neboť rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR považoval za poslední procesní prostředek ve své věci.
Jak Ústavní soud zjistil ze spisu Ministerstva spravedlnosti ČR, navrhovatel se na tento orgán obrátil již dříve a to v prosinci 2005 (č.j. 888/2005-ODS-SPZ) resp. v červenci 2006 (č.j. 367/2006-ODS-SPZ). V obou případech byly podněty navrhovatele odloženy.
Ústavní soud, s přihlédnutím ke své ustálené judikatuře, odkazuje na ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle kterého je ústavní stížnost možno podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práv poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek a mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Ačkoliv je ze skupiny mimořádných opravných prostředků vyloučena přímo pouze obnova řízení, není za relevantní procesní prostředek možno považovat ani stížnost pro porušení zákona, neboť tento procesní nástroj nepřísluší navrhovateli, ale ministru spravedlnosti. Navrhovatel může podat pouze podnět, avšak s tímto podnětem není spojeno zahájení řízení v jeho věci.
V daném případě navíc nebylo o podnětu ke stížnosti pro porušení zákona vydáno rozhodnutí, které by bylo možno napadnout samostatnou ústavní stížností. Věc byla, s ohledem na charakter podání, odložena. Proto ani případný návrh směřující proti odložení (v petitu podání není sdělení Ministerstva spravedlnosti ČR napadeno) by nebylo možné považovat z návrh ve smyslu §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení Okresního soudu v Sokolově ze dne 14. prosince 2006, sp. zn. 31 Nt 1086/2005, resp. usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. ledna 2007, sp. zn. 6 To 41/2007, o zamítnutí stížnosti proti uvedenému usnesení byla navrhovateli doručena nejpozději 28. května 2007 (datum podání podnětu ke stížnosti pro porušení zákona). Lhůta k podání řádného návrhu k Ústavnímu soudu tak marně vypršela nejpozději v pátek 27. července 2007.
Rozhodnutí obecných soudů ve věci samé pak byla navrhovateli doručena již na počátku roku 2004, a tedy i v tomto případě lhůta k podání návrhu k Ústavnímu soudu marně uplynula.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavnímu soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po zákonem o Ústavnímu soudu stanovené lhůtě pro jeho podání. Ze všech těchto důvodů bylo tedy rozhodnut jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. ledna 2008
JUDr. Vlasta Formánková
soudkyně zpravodajka