ECLI:CZ:US:2009:1.US.1222.09.1
sp. zn. I. ÚS 1222/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 26. května 2009 v senátě složeném z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Jiřího Nykodýma a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. M. P., zastoupeného JUDr. Janem Nemanským, advokátem se sídlem Těšnov 1, 110 00 Praha 1, proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2009 sp. zn. 61 To 49/2009 a rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. 1. 2009 sp. zn. 3 T 117/2006 a o návrhu na zrušení ustanovení §15a vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif ), takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 11. 5. 2009 a doručenou Ústavnímu soudu dne 12. 5. 2009 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví specifikovaných rozhodnutí Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4.
Stěžovatel ve své ústavní stížnosti tvrdí, že aplikací výše uvedeného ustanovení advokátního tarifu byla porušena jeho základní práva garantovaná čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1, 3 a 4, čl. 11, čl. 26 odst. 1, 2 a 3, čl. 37 odst. 2 a 3, čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále "Listina"), čl. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 79 odst. 3 a čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 1 Dodatkového protokolu k evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 2 a čl. 3 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 111, o diskriminaci, a čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
Z ústavní stížnosti a obsahu shora označeného rozhodnutí Městského soudu v Praze je patrno, že stěžovateli byla, jako soudem ustanovenému obhájci v trestním řízení, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. 1. 2008 sp. zn. 3 T 117/2006, přiznána podle §151 odst. 3 trestního řádu odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 11 781 Kč. Stížnost stěžovatele proti tomuto rozhodnutí Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 2. 2009 sp. zn. 61 To 49/2009 zamítl.
Podstatou ústavní stížnosti je jeho kritika ustanovení §15a advokátního tarifu, přitom, jak sám stěžovatel ve stížnosti uvedl, Ústavní soud se dotčenou problematikou již zabýval mj. v rozhodnutích sp. zn. III. ÚS 610/08 a sp. zn. III. ÚS 1085/08. Po přezkumu stěžovatelem napadených rozhodnutí dospěl Ústavní soud k závěru, že není důvod, aby se od své předchozí judikatury odchýlil. Proto pro stručnost odkazuje na odůvodnění uvedených rozhodnutí, jakož i na odůvodnění usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 129/09 ze dne 17. 2. 2009 či usnesení ze dne 22. 4. 2009 sp. zn. III. ÚS 773/09, jimiž byla odmítnuta ústavní stížnost stěžovatele naprosto stejného obsahu, jako stížnost nyní posuzovaná, rovněž spojená s návrhem na zrušení téhož zákonného ustanovení. Z důvodů v označených usneseních uvedených, včetně poukazu na věc bagatelní (soudem stěžovateli nepřiznaná částka v daném případě činí 1 071 Kč), neshledal Ústavní soud ani v tomto případě, že by napadenými rozhodnutími došlo k zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele a stížnost považuje za zjevně neopodstatněnou.
Pokud jde o návrh stěžovatele na zrušení ustanovení §15a vyhlášky č. 177/1996 Sb., je třeba odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního soudu, z níž vyplývá, že v případě, kdy byla ústavní stížnost odmítnuta z důvodů uvedených v ustanovení §43 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, sdílí procesně její osud i tento návrh.
Ústavní soud neshledal v napadených rozhodnutích tvrzené porušení základních práv stěžovatele a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. května 2009
Vojen Güttler
předseda senátu