ECLI:CZ:US:2009:1.US.2321.09.1
sp. zn. I. ÚS 2321/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti stěžovatele Hlavní město Praha, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, zast. JUDr. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou, se sídlem Karlovo náměstí 18, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2009, č. j. 35 Co 253,254/2009-290, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaného usnesení Městského soudu v Praze. Tvrdí, že tímto rozhodnutím bylo porušeno jeho základní právo na soudní ochranu, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Usnesením Městského soudu v Praze bylo odvolání stěžovatele proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 6. 2008, č. j. 22 C 55/99-268, odmítnuto pro opožděnost, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 1. 2009, č. j. 22 C 55/99-276, bylo potvrzeno.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že Městský soud v Praze nesprávně dospěl k závěru, že odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 6. 2008, č. j. 22 C 55/99-268, bylo podáno opožděně. Dle jeho tvrzení však bylo odvolání podáno včas, neboť bylo učiněno dne 30. 9. 2008, tedy posledního dne odvolací lhůty, telefaxem. Toto podání bylo dne 2. 10. 2008 doplněno dle právní úpravy obsažené v občanském soudním řádu. Odvolací soud však dle stěžovatele přihlédl pouze k tomuto doplnění podanému až po uplynutí odvolací lhůty, nikoliv k podání učiněnému telefaxem. Proto se stěžovatel domnívá, že bylo porušeno jeho právo na poskytnutí soudní ochrany.
Ústavní stížnost není přípustná.
Vzhledem ke skutečnosti, že ústavní stížnost je založena na principu subsidiarityvyjádřeném v ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, je nutno setrvat na závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.To neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.
Touto otázkou se Ústavní soud již opakovaně zabýval a vyjádřil stanovisko, že podle §229 odst. 4 občanského soudního řádu může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání. Účastník, jehož odvolání bylo odmítnuto, disponuje na základě uvedeného ustanovení procesním prostředkem, na jehož základě může nechat přezkoumat, zda závěr odvolacího soudu, že odvolání muselo být odmítnuto, je v souladu se zákonem, potažmo s ústavním pořádkem. Z tohoto důvodu je třeba žalobu pro zmatečnost podle uvedeného ustanovení považovat za procesní prostředek, jehož vyčerpání je předpokladem přípustnosti ústavní stížnosti (srov.stanovisko pléna Ústavního soudu Pl. ÚS - st. 26/08.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud v posuzovaném případě dospěl k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, a proto ji soudcem zpravodajem podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. listopadu 2009
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj