ECLI:CZ:US:2009:1.US.369.09.1
sp. zn. I. ÚS 369/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P. H., zastoupeného advokátku JUDr. Marií Šírkovou, se sídlem Jizerská 2932/40, Ústí nad Labem, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec, č. j. 36 Co 315/2008-70 ze dne 22. 10. 2008 a proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě, č. j. 0 P 36/99-53 ze dne 21. 4. 2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení výše uvedených rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost opírá zejména o následující důvody:
Napadeným rozsudkem Okresního soudu v České Lípě, č. j. 0 P 36/99-53 ze dne 21. 4. 2008 bylo stěžovateli zvýšeno výživné na jeho nezletilého syna na 2.500,- Kč měsíčně s účinnosti od 1. 9. 2006 a na částku 2.800,- Kč měsíčně s účinnosti od 1. 9. 2007, čímž byl v příslušné části změněn rozsudek Okresního soudu v Klatovech č. j. 6 C 223/96 ze dne 26. 11. 1996. Dlužné výživné ve výši 32.400,- Kč za období od 1. 9. 2006 do 30. 4. 2008 bylo stěžovateli uloženo splácet v měsíčních splátkách po 1.000,- Kč, splatných spolu s běžným výživným.
K odvolání stěžovatele byl rozsudek Okresního soudu v České Lípě změněn rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 22. 10. 2008, č. j. 36 Co 315/2008-70, tak, že výživné na nezletilého syna se od 1. 9. 2006 zvyšuje na částku 2.000,- Kč měsíčné a od 1. 9. 2008 na částku 2.500,- Kč měsíčně s tím, že jinak se ve zbytku výrok Okresního soudu v České Lípě potvrzuje. Dlužné výživné ve výši 27.000,- Kč za období od 1. 9. 2006 do 30. 10. 2008 je stěžovatel povinen zaplatit v měsíčních splátkách po 1.000,- Kč splatných spolu s běžným výživným k rukám matky nezletilého.
Dovolání proti citovanému rozsudku krajského soudu nebylo přípustné.
Stěžovatel se domnívá, že těmito rozhodnutími byla porušena jeho základní subjektivní práva (svobody), jež jsou mu garantována zejména čl. 90 Ústavy, čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") pro zahájení řízení o ústavní stížnosti.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Posledním procesním prostředkem v předmětné věci bylo odvolání proti rozhodnutí okresního soudu, jež stěžovatel také využil. Lhůtu k podání ústavní stížnosti je proto třeba počítat od doručení rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci o podaném odvolání. Z doručenky (č.l. 74 soudního spisu sp. zn. 0 P 36/99) vyplývá, že předmětné rozhodnutí krajského soudu bylo právní zástupkyni stěžovatele doručeno dne 15. 12. 2008. Lhůta k podání ústavní stížnosti počala plynout následujícího dne a skončila v pátek 13. 2. 2009. Ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě dne 16. 2. 2009, tedy po lhůtě stanovené pro její podání zákonem o Ústavním soudu.
Proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. května 2009
Vojen Güttler
soudce zpravodaj