ECLI:CZ:US:2009:2.US.1303.09.2
sp. zn. II. ÚS 1303/09
Nález
Nález Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma - ze dne 16. září 2009 sp. zn. II. ÚS 1303/09 ve věci ústavních stížností stěžovatelky Servisní služby, s. r. o., se sídlem Kartouzská 200/4, Praha 5, vedených pod sp. zn. II. ÚS 849/09, II. ÚS 1303/09, II. ÚS 1598/09, II. ÚS 1779/09 a II. ÚS 1783/09 a spojených usnesením Ústavního soudu ze dne 17. července 2009 a nadále vedených pod sp. zn. II. ÚS 1303/09, které směřují proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 17. prosince 2008 č. j. 23 Co 589/2008-28 a výroku II. usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 25. srpna 2008 č. j. 16 Nc 14780/2007-18, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 9. ledna 2009 č. j. 73 Co 524/2008-21 a výroku III. usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 3. října 2008 č. j. 63 Nc 6181/2007-9, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 26. února 2009 č. j. 23 Co 372/2008-29 a výroku II. usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 3. dubna 2008 č. j. 12 Nc 8682/2007-10, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 20. března 2009 č. j. 22 Co 117/2009-37 a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 27.března 2009 č. j. 22 Co 121/2009-29, jimiž bylo rozhodnuto, resp. jimiž byla potvrzena rozhodnutí, kterými soudy prvního stupně po zastavení exekuce uložily stěžovatelce povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce, za účasti Okresního soudu v Pardubicích, Okresního soudu v Liberci, Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci jako účastníků řízení.
Výrok
I. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 17. prosince 2008 č. j. 23 Co 589/2008-28 a výrokem II. usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 25. srpna 2008 č. j. 16 Nc 14780/2007-18, usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 9. ledna 2009 č. j. 73 Co 524/2008-21 a výrokem III. usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 3. října 2008 č. j. 63 Nc 6181/2007-9, usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 26. února 2009 č. j. 23 Co 372/2008-29 a výrokem II. usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 3. dubna 2008 č. j. 12 Nc 8682/2007-10, usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 20. března 2009 č. j. 22 Co 117/2009-37 a usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 27.března 2009 č. j. 22 Co 121/2009-29 bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Tato rozhodnutí se proto ruší.
III. Náhrada nákladů se stěžovatelce nepřiznává.
Odůvodnění:
I.
1. Ústavními stížnostmi, které byly spojeny usnesením Ústavního soudu ze dne 17. července 2009 ke společnému projednání, se stěžovatelka domáhala zrušení výše uvedených rozhodnutí, neboť měla za to, že jimi bylo porušeno její základní "právo na právní jistotu".
2. Obsahem všech ústavními stížnostmi napadených rozhodnutí je v podstatě totožná problematika i argumentace týkající se nákladů exekučního řízení. Ve spojené věci se jednalo o tři základní okruhy situací, které se pouze drobně lišily ve znění jednotlivých výroků o náhradě nákladů exekuce:
a) Soud prvního stupně po zastavení exekuce uložil stěžovatelce (oprávněné) povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi (JUDr. I. Švecové) náklady exekuce (vždy ve výši 4 165 Kč). K odvolání stěžovatelky proti výrokům o povinnosti zaplatit soudnímu exekutorovi odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné [ústavní stížnosti sp. zn. II. ÚS 1783/09 (usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 27. března 2009 č. j. 22 Co 121/2009-29); sp. zn. II. ÚS 1779/09 (usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 20. března 2009 č. j. 22 Co 117/2009-37); sp. zn. II. ÚS 1303/09 (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 9. ledna 2009 č. j. 73 Co 524/2008-21, usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 3. října 2008 č. j. 63 Nc 6181/2007-9)].
b) Soud prvního stupně po zastavení exekuce ve výroku o nákladech řízení uložil stěžovatelce (oprávněné) zaplatit soudnímu exekutorovi (JUDr. I. Švecové) náklady exekuce, které tvoří součet paušální náhrady a hotových výdajů ve výši 3 500 Kč, exekutorské odměny ve výši 3 000 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 1 235 Kč. K odvolání stěžovatelky změnil odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že stěžovatelku zavázal uhradit soudnímu exekutorovi pouze náklady exekuce spočívající v paušální náhradě hotových výdajů + daně z přidané hodnoty celkem ve výši 4 165 Kč a povinného zavázal nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce spočívající v odměně exekutora + daně z přidané hodnoty [ústavní stížnost sp. zn. II. ÚS 1598/09 (usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 26. února 2009 č. j. 23 Co 372/2008-29 a usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 3. dubna 2008 č. j. 12 Nc 8682/2007-10)].
c) Soud prvního stupně po zastavení exekuce uložil stěžovatelce (oprávněné) povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi (JUDr. I. Švecové) náklady exekuce (ve výši 4 165 Kč). K odvolání stěžovatelky změnil odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně pouze tak, že povinného zavázal nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce spočívající v odměně exekutora + daně z přidané hodnoty. Ve vztahu ke stěžovatelce zůstal výrok nezměněn [sp. zn. II. ÚS 849/09 (usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 17. prosince 2008 č. j. 23 Co 589/2008-28 a usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 25. srpna 2008 č. j. 16 Nc 14780/2007-18)].
3. Společné pro všechny výše uvedené případy bylo, že stěžovatelka byla uznána povinnou k úhradě nákladů exekuce spočívajících v paušální náhradě hotových výdajů a daně z přidané hodnoty. Ve všech výše naznačených případech dále odvolací soud vždy konstatoval, že soudy prvního stupně za situace, kdy novela zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, provedená zákonem č. 347/2007 Sb. neobsahuje přechodná ustanovení pro §89 exekučního řádu, postupovaly zcela správně, když aplikovaly ustanovení exekučního řádu ve znění platném v době rozhodnutí, tzn. ve znění ode dne účinnosti novely (tj. od 1. ledna 2008).
II.
4. Stěžovatelka, obdobně jako ve svých předchozích ústavních stížnostech, namítala protiústavnost napadených rozhodnutí pro jejich rozpor se zásadou zákazu pravé retroaktivity a porušení ústavně zaručeného práva na právní jistotu. Je toho názoru, že za situace, kdy v zákoně č. 347/2007 Sb. absentují intertemporální ustanovení, je nutno všechna exekuční řízení zahájená před nabytím jeho účinnosti (tj. před dnem 1. ledna 2008) posuzovat hledisky dikce §89 exekučního řádu ve znění platném a účinném do dne 31. prosince 2007. Proto jí jako oprávněné soudy prvního stupně neměly ukládat povinnost k úhradě nákladů exekučního řízení, neboť měly vycházet a jednat v souladu s tehdy platnou právní úpravou. Ve všech případech, kdy byl návrh na exekuci podán za předchozí právní úpravy s tehdejší zákonnou povinností úhrady nákladů exekuce vždy povinným, nelze o nákladech rozhodovat jinak, než podle dřívější právní úpravy. Proto navrhla, aby Ústavní soud v záhlaví citovaná rozhodnutí svým nálezem zrušil. Zároveň navrhla, aby jí Ústavní soud přiznal náhradu nákladů za zastupování advokátkou v řízení před Ústavním soudem.
III.
5. K výzvě Ústavního soudu se k ústavní stížnosti vyjádřili účastníci řízení (Okresní soud v Pardubicích, Okresní soud v Liberci, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, a Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci). Většinou odkázali na svoje rozhodnutí, popř. zopakovali argumentaci obsaženou v napadených rozhodnutích. Pokud účastníci řízení podali bližší vyjádření (např. Okresní soud v Pardubicích - JUDr. Hrabaňová, popř. JUDr. Slivková), namítali, že exekuční řád je procesním předpisem, takže je nutné postupovat podle úpravy účinné v době rozhodování soudu, tedy podle exekučního řádu ve znění od 1. ledna 2008), resp. že je nutné vycházet ze zásady nepravé retroaktivity procesních norem a aplikovat nové procesní normy i na řízení započatá před účinností nové procesní normy (Okresní soud v Liberci - JUDr. Houdková). Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (Mgr. Ducháček) vedle výše uvedeného vyslovil polemiku se závěry Ústavního soudu obsaženými v nálezu sp. zn. IV. ÚS 314/09 (viz níže), který je založen na výkladu §129 exekučního řádu, jenž ovšem není podkladem pro závěr, že se exekuční řízení dokončí podle znění účinného v době podání návrhu na nařízení exekuce.
IV.
6. Podle §44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, může Ústavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Souhlas s upuštěním od jednání byl účastníky poskytnut a od ústního jednání bylo upuštěno.
V.
7. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnosti splňují všechny náležitosti požadované zákonem o Ústavním soudu včetně řádného zastoupení stěžovatelky doloženého speciální plnou mocí a jsou i důvodné.
8. Ústavní soud předesílá, že shodnou problematiku v právní věci téže stěžovatelky řešil již ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 314/09 ze dne 5. 5. 2009 (N 110/53 SbNU 375) či v nálezu sp. zn. I. ÚS 1851/09 ze dne 29. 7. 2009 (N 172/54 SbNU 181). V citovaných nálezech Ústavní soud konstatoval porušení práva na spravedlivý proces [čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")], když dospěl k závěru, že z pohledu ústavně konformní interpretace intertemporality, založené novelou exekučního řádu provedenou zákonem č. 347/2007 Sb., jakož i ústavně konformní interpretace §89 exekučního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007, je třeba výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností zákona č. 347/2007 Sb. posoudit podle exekučního řádu ve znění platném a účinném do 31. prosince 2007. Z důvodů dále rozvedených v citovaném nálezu, jakož i v nálezech předešlých [např. nález sp. zn. III. ÚS 1226/08 ze dne 9. 10. 2008 (N 170/51 SbNU 85) či nález sp. zn. IV. ÚS 1903/07 ze dne 15. 1. 2008 (N 12/48 SbNU 127), dostupné též na http://nalus.usoud.cz] tak v případě, že je exekuce zastavena pro nedostatek majetku na straně povinného, přičemž na straně oprávněného nelze shledat procesní zavinění za zastavení exekuce, nelze uložit úhradu nákladů exekučního řízení oprávněnému [obdobně viz nález sp. zn. I. ÚS 969/09 ze dne 4. 6. 2009 (N 132/53 SbNU 665)].
9. Shora uvedené závěry se plně vztahují i na nyní projednávanou věc, Ústavní soud neshledal důvod se od závěrů citovaných v uvedeném nálezu odchýlit a v podrobnostech na ně plně odkazuje včetně obiter dicta uvedeného v nálezu sp. zn. IV. ÚS 314/09 (viz výše).
10. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že Okresní soud v Pardubicích, Okresní soud v Liberci, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích a Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci napadenými usneseními porušily právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny. Proto podle §82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavním stížnostem zčásti vyhověl a podle §82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil napadená rozhodnutí.
11. Pokud jde o požadavek stěžovatelky, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem, Ústavní soud konstatuje, že neshledal podmínky pro postup podle §62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, proto návrhu nevyhověl a náhradu nákladů za právní zastoupení v řízení před Ústavním soudem stěžovatelce nepřiznal.