ECLI:CZ:US:2009:2.US.191.09.1
sp. zn. II. ÚS 191/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o návrhu navrhovatele M. M., proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 6. 8. 2008 sp. zn. 2 ZN 5692/2008, kterým byla zamítnuta stížnost proti usnesení policejního orgánu Policie ČR, SKPV, I. odbor, Ostrava 1 ze dne 21. 7. 2008 č. j.: MROV-8844-12/TČ-2008-91796 a návrhu, aby náklady jeho právního zastoupení nesl stát, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se v návrhu domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, které obdržel dne 11. 8. 2008. Uvádí, že si je vědom překročení 60ti denní lhůty k podání ústavní stížnosti, avšak zmeškání bylo zaviněno objektivními důvody, neboť byl na léčení a nemohl reagovat na výzvu týkající se odstranění vad jeho předchozí ústavní stížnosti. Nynější ústavní stížnost podává navrhovatel dle ust. §72 odst. 5, tedy jiného ustanovení zákona o Ústavním soudu, neboť ústavní stížnost má pro něj značný význam a nespravedlivým postupem příslušných orgánů byl poškozen. Současně požaduje, aby náklady na jeho zastoupení nesl ve smyslu §83 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu) stát.
Ústavní soud nejdříve konstatuje, že navrhovatel se domáhal zrušení stejného rozhodnutí již ve svém podání ze dne 6. října 2008, které bylo usnesením Ústavního soudu ze dne 25. listopadu 2008 sp. zn. III. ÚS 2488/08 odmítnuto, neboť ve lhůtě k tomu určené nebyly odstraněny vady návrhu.
Svým současným podáním se navrhovatel opakovaně domáhá zrušení téhož rozhodnutí, tentokrát s odkazem na ust. §72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu.
Zákon o Ústavním soudu v ustanovení §72 přesně stanoví lhůty pro podání ústavní stížnosti. Dle odst. 3 §72 cit. zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Dle odst. 5 §72 cit. zákona platí, že jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne,kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.
Z výše uvedeného je zřejmé, že lhůta pro podání ústavní stížnosti je výslovně a striktně stanovena, přičemž její běh se odvíjí buď od doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, nebo neexistuje-li příslušný procesní prostředek, ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti nelze prodlužovat tím, že budou postupně využívána jednotlivá ustanovení zákona o Ústavním soudu upravující lhůty k podání ústavní stížnosti, bez ohledu na to, že návrh směřuje proti témuž tvrzenému porušení základních práv (spočívajícímu v rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci). Pro úplnost Ústavní soud dodává, že lhůtu pro podání (další) ústavní stížnosti proti témuž rozhodnutí ani nelze odvíjet od doručení usnesení Ústavního soudu o odmítnutí návrhu v téže věci, neboť ústavní stížnost proti rozhodnutí Ústavního soudu není přípustná.
Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 11. 8. 2008, zatímco podání navrhovatele bylo dáno k poštovní přepravě teprve 26. 1. 2009, jedná se evidentně o návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem k podání ústavní stížnosti. Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo než návrh odmítnout dle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, a to aniž by byl navrhovatel vyzýván k odstranění vad návrhu, neboť ani kvalifikované právní zastoupení nemůže nedostatek, spočívající v marném uplynutí lhůty pro podání ústavní stížnosti proti napadenému rozhodnutí, napravit. Návrhem na postup Ústavního soudu dle ust. §83 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nebylo možné se zabývat, neboť uvedený postup by bylo možné zvažovat jen v případě, že ústavní stížnost by nebyla odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. února 2009
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj