ECLI:CZ:US:2009:2.US.2859.08.1
sp. zn. II. ÚS 2859/08
Nález
Nález Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma - ze dne 10. srpna 2009 sp. zn. II. ÚS 2859/08 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. Z. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 7. 2007 č. j. F 25626/2007, A 8939/157, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 11. 2007 č. j. 8 Cmo 264/2007-173 a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008 č. j. 29 Cdo 2186/2008-216, jimiž byl odmítnut stěžovatelčin návrh na zápis změny sídla obchodní společnosti v obchodním rejstříku, a proti jinému zásahu Krajského soudu v Brně spočívajícímu v průtazích v řízení o zrušení obchodní společnosti s likvidací, které bylo zahájeno ex officio.
Výrok
I. Krajskému soudu v Brně se zakazuje pokračování v průtazích ve věci vedené pod sp. zn. 9 Cm 25/2007.
II. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, vyslovení zákazu pokračování v porušování základních práv a svobod podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a příkazu Krajskému soudu v Brně (dále též "krajský soud") nepokračovat v průtazích v řízení.
Stěžovatelka se jako vlastnice obytného domu v řízení vedeném před Okresním soudem ve Zlíně domáhala uložení povinnosti společnosti Innovate, v. o. s., změnit sídlo společnosti zapsané v obchodním rejstříku na adrese jejího domu, a to z důvodu, že její souhlas jako vlastnice s umístěním sídla byl odejmut. Okresní soud rozsudkem sp. zn. 19 C 97/2004 ze dne 22. 1. 2008 uložil společnosti povinnost do tří dnů od právní moci rozhodnutí změnit sídlo. Rozsudek nabyl právní moci fikcí doručení, soudem uložená povinnost nebyla splněna, přičemž výkon rozhodnutí by bylo možno vynucovat pouze způsobem podle §351 o. s. ř., což se v daném případě jeví naprosto neefektivním.
Napadeným usnesením Vrchní soud v Olomouci (dále též "vrchní soud") potvrdil (rovněž napadené) usnesení Krajského soudu v Brně, kterým byl odmítnut návrh, jímž se navrhovatelka (stěžovatelka) domáhala zápisu změny sídla společnosti Innovate, v. o. s., (dále též "společnost") v obchodním rejstříku, a to konkrétně výmazu zapsané adresy sídla a zápisu sídla na konkrétní adrese. Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v závěru, že navrhovatelka není osobou k podání návrhu oprávněnou. Navrhovatelka nespadá do výčtu osob uvedených v §34 obchodního zákoníku (dále též jen "obch. zák."), její oprávnění k podání návrhu by proto mohlo založit pouze ustanovení §31 odst. 2 obch. zák., pokud by společnost nesplnila povinnost podat návrh na zápis do patnácti dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla. V projednávané věci však společnosti povinnost podat návrh na zápis změny sídla nevznikla, neboť o změně svého sídla nerozhodla. Názor navrhovatelky, že povinnost podat návrh na zápis změny sídla do obchodního rejstříku společnosti vznikla k datu 14. března 2002, kdy děti navrhovatelky převedly své "obchodní podíly" ve společnosti na jiné osoby, odvolací soud odmítl s tím, že žádné ustanovení obchodního zákoníku ani jiného zákona nestanoví ve vztahu k zapsanému sídlu společnosti žádné důsledky navazující na změnu v osobách společníků. Zákon rovněž neumožňuje, aby sídlo společnosti bylo "fiktivně umístěno" na adrese některého společníka. Společnost, která fakticky nesídlí na adrese zapsané jako její sídlo v obchodním rejstříku, nemůže být donucena k tomu, aby o změně svého sídla rozhodla. S poukazem na ustanovení §29 odst. 6 obch. zák. pak uzavřel, že sídlí-li společnost na jiné než zapsané adrese a ani přes výzvu soudu nezjedná nápravu (nerozhodne o změně svého sídla tak, aby se nacházelo na adrese, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může se společností stýkat), je sankcí zrušení společnosti s likvidací. Napadeným usnesením Nejvyššího soudu bylo dovolání stěžovatelky zamítnuto. Právní posouzení věci odvolacím soudem, pokud jde o posouzení splnění podmínek ustanovení §31 odst. 2 obch. zák., shledal Nejvyšší soud jako správné.
V ústavní stížnosti proti citovaným rozhodnutím obecných soudů stěžovatelka předkládá konkrétní argumentaci, kterou uzavírá tím, že soudy nevzaly v úvahu stav ohrožení nezákonným zápisem sídla obchodní společnosti na adrese její nemovitosti a jejího obydlí a porušení jejich ústavních práv, zejména práv daných čl. 7 odst. 1, čl. 11 a čl. 12 odst. 1 Listiny. Rozhodnutími v řízeních vedených před obecnými soudy byla poskytnuta ochrana obchodní společnosti se spornou podnikatelskou činností, neplnící své zákonné povinnosti, a ohroženo právo veřejnosti získat správné a důvěryhodné informace z obchodního rejstříku o společnosti Innovate, v. o. s. Stěžovatelka vedla neúspěšné rejstříkové řízení k nápravě protiprávního stavu a úspěšné občanskoprávní řízení k témuž, jímž však nebylo dosaženo kýženého efektu. K podnětům o rozporu mezi skutečným právním stavem společnosti Innovate, v. o. s., a stavem jejího zápisu v obchodním rejstříku nebylo soudy zahájeno řízení podle §200 odst. 1 o. s. ř. z moci úřední. Ve smyslu §200b odst. 3 o. s. ř. byl podán podnět i státním orgánem (Městským úřadem Otrokovice - Obecním živnostenským úřadem Otrokovice), avšak opět nebylo na něj soudy reagováno. Důsledkem neúspěšných soudních řízení vedených stěžovatelkou nejen k ochraně jejího právního zájmu, ale i k veřejnému účinku shody mezi skutečným právním stavem a stavem zápisu společnosti Innovate, v. o. s., v obchodním rejstříku, a důsledkem nezahájení řízení podle §200b odst. 1 o. s. ř. z moci úřední na základě podnětu státního orgánu daného podle §200b odst. 3 o. s. ř. je konzervace protiprávního stavu a poskytnutí soudní ochrany protiprávnímu jednání společnosti, která nesplnila zákonem uložené povinnosti k uvedení svého rejstříkového zápisu do souladu se skutečným stavem. V tomto aspektu stěžovatelka podala ústavní stížnost též proti tzv. jinému zásahu Krajského soudu v Brně a navrhla petitem zakázat krajskému soudu průtahy v řízení.
Krajský soud ve vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že součástí zápisu v obchodním rejstříku dle §35 písm. a) obch. zák. je u každé právnické osoby též zápis jejího sídla, který nemůže být vymazán bez současné náhrady zápisem nového sídla, o němž musí rozhodnout sama společnost - její rozhodnutí nemůže být nahrazováno soudním rozhodnutím. Sídlo, ke kterému dali majitelé příslušné nemovitosti svůj souhlas, nemůže být z obchodního rejstříku vymazáno jen proto, že souhlas byl následně odvolán. V tomto případě po zjištění, že souhlas s umístěním sídla společnosti Innovate, v. o. s., na adrese Hložkova 399, Otrokovice, byl odvolán a společnost na adrese svého zapsaného sídla nesídlí, byla tato společnost obchodním rejstříkem vyzvána k podání návrhu na zápis nového sídla. Společnost na výzvu soudu nereagovala, a proto je pod sp. zn. 9 Cm 25/2007 od 12. 12. 2006 vedeno řízení o zrušení společnosti Innovate, v. o. s., s likvidací, které není zatím skončeno. Ústavní stížností napadané usnesení krajského soudu odpovídá znění zákona i konstantní judikatuře. Krajský soud vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání.
Vrchní soud ve vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že stěžovatelka se pokoušela problém řešit cestou rejstříkového řízení. Výmaz sídla společnosti bez zápisu jiného sídla žádné ustanovení obchodního zákoníku ani jiného zákona neumožňuje a neumožňuje ani, aby sídlo mohlo být fiktivně umístěno na adrese některého ze společníků. Podle svého přesvědčení se vrchní soud v odůvodnění svého usnesení vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání a vyslovil názor, že ochrany svého práva, které je podle stěžovatelky narušeno, se může domoci v jiném řízení, nikoli v rejstříkovém. V řízení nevyšlo najevo, jak se mylně domnívá stěžovatelka, že by soud prvního stupně, tedy rejstříkový soud, měl postupem podle §200b odst. 1 věty druhé o. s. ř. zahájit řízení o změnu zápisu jiného sídla společnosti, neboť nebylo prokázáno, že by ke změně sídla postupem zákonem předvídaným došlo. Vrchní soud vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání.
Nejvyšší soud ve vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že vycházel z následujících premis. Sídlo není jen zákonným identifikačním znakem právnické osoby, ale i pojmovým znakem každé právnické osoby. Ke změně sídla obchodní společnosti může dojít i podle právní úpravy účinné od 31. prosince 2001 zásadně v důsledku naplnění dvou předpokladů, tj. faktického přemístění správy společnosti a rozhodnutím společníků či nejvyššího orgánu společnosti o změně zakladatelského dokumentu v části uvádějící sídlo. Ačkoli zápis sídla do obchodního rejstříku má pouze deklaratorní účinky, zapsaná adresa má větší právní význam (a to i poté, co byla společností opuštěna); platné právo jí přiznává především účinky doručovací adresy. I společnost uvádějící v obchodním rejstříku tzv. fiktivní sídlo má sídlo, byť jeho zápis je v rozporu s ustanovením §19c občanského zákoníku. Registračním principem ovládané rejstříkové řízení není fórem pro řešení statusových otázek obchodních společností. Závadný stav zápisů tzv. fiktivních sídel umožňuje platná právní úprava řešit postupem podle ustanovení §29 odst. 6 obchodního zákoníku, který v případě, že společnost nezjedná nápravu, nutně vyústí ve zrušení obchodní společnosti s likvidací rozhodnutím soudu, po níž bude společnost z obchodního rejstříku vymazána jako celek, včetně zápisu sídla. Nejvyšší soud vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání.
Ústavní soud k ústavní stížnosti směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 7. 2007 č. j. F 25626/2007-A 8939/157, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 11. 2007 č. j. 8 Cmo 264/2007-173 a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008 č. j. 29 Cdo 2186/2008-216 uvádí následující. Přestože bylo o stěžovatelčině věci rozhodnuto ve věci návrhu na zápis změn v obchodním rejstříku mimo jiné usnesením Nejvyššího soudu, proti němuž není žádný řádný ani mimořádný opravný prostředek přípustný, není tím - chápáno v komplexu celého právního řádu - nezvratně dáno, že stěžovatelka se ve výsledku nedomůže toho, co předmětným řízením sledovala, tj. výmazu v obchodním rejstříku zapsané adresy sídla a zápisu sídla na společnosti Innovate, v. o. s., na konkrétní adrese, a to právě rozhodnutím v nyní probíhajícím řízení o zrušení společnosti Innovate, v. o. s., s likvidací. Pro případ, že společnost nesplní povinnost vyplývající pro ni ze změny zákona, tj. povinnost rozhodnout o změně sídla, a zápis jejího sídla v obchodním rejstříku se dostane do rozporu s donucujícím ustanovením zákona, upravuje obchodní zákoník v ustanovení §29 odst. 6 postup, kterým lze zjednat nápravu nezákonného stavu. Podle uvedeného ustanovení rejstříkový soud, jakmile zjistí, že obchodní společnost sídlí na jiné než zapsané adrese či skutečné sídlo vůbec nemá, vyzve ji ke zjednání nápravy. Nerozhodne-li společnost o změně svého sídla tak, aby bylo umístěno na adrese, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat (§19c odst. 2 občanského zákoníku), ač tak učinit měla, rozhodne soud (v řízení zahájeném z moci úřední) o zrušení společnosti s likvidací, po jejímž skončení bude společnost z obchodního rejstříku vymazána, a to včetně zápisu adresy sídla. Právě toto řízení nyní probíhá. Ústavní stížnost proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně, Vrchního soudu v Olomouci a Nejvyššího soudu byla tedy dle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnuta jako návrh nepřípustný. Jako obiter dictum Ústavní soud uvádí, že obdobnou problematikou se Ústavní soud již v ústavní stížnosti zabýval a po předložení obdobné argumentace (jinou) stěžovatelkou odmítl ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou (srov. usnesení ze dne 23. 4. 2009 sp. zn. III. ÚS 594/09, ve SbNU nepublikované, avšak dostupné na http://nalus.usoud.cz).
Ústavní stížnost však byla podána též proti tzv. jinému zásahu Krajského soudu v Brně, a to proti nečinnosti a průtahům v řízení. Stěžovatelka navrhovala v tomto směru zakázat krajskému soudu průtahy v řízení.
Podle čl. 38 odst. 2 Listiny má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.
Ze shora uvedeného plyne, že v tomto konkrétním případě je předmětným řízením důsledně vzato poskytována ochrana vlastnickému právu stěžovatelky, které je narušováno existencí zápisu sídla společnosti v obchodním rejstříku na adrese její nemovitosti, přičemž souhlas s umístěním sídla byl stěžovatelkou odejmut (ostatně předmětný zápis je i v rozporu s skutečným stavem).
Jak zjistil Ústavní soud z vyžádaného spisu, dne 25. 7. 2005 došlo Krajskému soudu v Brně upozornění živnostenského úřadu "podle §200 písm. b) odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. na neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisu v obchodním rejstříku: Innovate, v. o. s. ...", v němž živnostenský úřad poukazuje na to, že společnost Innovate, v. o. s., nesídlí na v obchodním rejstříku zapsané adrese (srov. č. l. 69 spisu A 8939). Na to reagoval Krajský soud v Brně přípisem ze dne 26. 7. 2005 (srov. např. č. l. 86a, č. l. 123 spisu), ve kterém mimo jiné uvádí, že společnost může vyzvat, což téhož dne - dle slov v tomto přípisu - činí. Ve spise je pak skutečně založena výzva adresovaná společnosti Innovate, v. o. s., sepsaná dne 26. 7. 2005 a podaná k poštovní přepravě dne 28. 7. 2005 (srov. č. l. 87b, 89 spisu), v níž je uvedeno, že "Městský úřad Otrokovice sdělil, že nesídlíte na zapsané adrese. ... Rovněž jsem zjistila, že jste neupravili zápis v obchodním rejstříku dle §35 písm. f) obch. zák. Podejte řádný návrh na zápis změny sídla a dne vzniku funkce. Pokud tak neučiníte do 30ti dnů ode dne doručení výzvy, zahájí soud řízení o zrušení společnosti a ustanovení likvidátora.". Nicméně, ve spise následuje další záznam až ze dne 27. 11. 2006 z kontroly spisu (č. l. 90 spisu), který deklaruje, že "bylo zjištěno, že na výzvu soudu č. l. 89 nebylo společností dosud reagováno, a proto mělo být zahájeno řízení o zrušení společnosti s likvidací, což se nestalo.". Následuje zápis (na č. l. 90a spisu), dle kterého "podle výzvy soudu na č. l. 89 měla společnost dodat návrh na zápis změny sídla. Vzhledem k tomu, že návrh dosud podán nebyl, je zřejmě třeba zahájit řízení o zrušení společnosti s likvidací ...". Následuje předkládací zpráva (ze dne 11. 12. 2006) příslušnému soudci ke zrušení společnost Innovate, v. o. s., s likvidací (srov. č. l. 94 spisu A 8939 a 9 Cm 25/2007), na níž je uvedeno nesprávně, že společnost byla vyzvána dne 26. 7. 2006, neboť ve skutečnosti byla výzva sepsána již o rok dříve (26. 7. 2005).
Již z toho plynou dle Ústavního soudu značné průtahy způsobené krajským soudem, neboť po uplynutí 30 denní lhůty, stanovené výzvou ze dne 26. 7. 2005, nebyl až do 11. 12. 2006 činěn žádný procesní úkon směřující ke zrušení společnosti Innovate, v. o. s., s likvidací. Krajský soud ve vyjádření k ústavní stížnosti pouze konstatuje, že společnost na výzvu soudu nereagovala, a proto je pod č. j. 9 Cm 25/2007 od 12. 12. 2006 vedeno řízení o zrušení společnosti Innovate, v. o. s., s likvidací.
Průtahy v řízení nadto dále pokračovaly, neboť po 11. 12. 2006 do doby podání ústavní stížnosti nebyl učiněn žádný procesní úkon ve věci zrušení společnosti Innovate, v. o. s., s likvidací (toto řízení je vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 9 Cm 25/2007).
Za tohoto stavu nelze než dospět k závěru, že Krajský soud v Brně v řízení pod sp. zn. 9 Cm 25/2007 nečinností porušil čl. 38 odst. 2 Listiny, a v tomto rozsahu je tedy ústavní stížnost důvodná, neboť ve svých důsledcích znamená vůči stěžovatelce i zásah do jejího vlastnického práva chráněného čl. 11 Listiny.
Důvodem pro nečinnost krajského soudu po dni 12. 12. 2006 v řízení o zrušení společnosti Innovate, v. o. s., s likvidací nemohlo být ani později probíhající řízení o návrhu stěžovatelky na zápis změn společnosti v obchodním rejstříku (ve kterém byla vydána napadená rozhodnutí). Předmět obou řízení byl odlišný, řízení o zrušení společnosti Innovate, v. o. s., s likvidací nebylo podmiňováno výsledkem řízení o návrhu stěžovatelky na zápis změn společnosti v obchodním rejstříku. Stěžovatelka řízení o zápis změn společnosti Innovate, v. o. s., v obchodním rejstříku zahájila (dne 21. 6. 2007) zřejmě právě proto, že v relaci ke zrušení společnosti s likvidací byl krajský soud nečinný, a tudíž nebyl dosažen (mimo jiné) stav stěžovatelkou sledovaný. Ostatně ze stejného důvodu vedla stěžovatelka i řízení občanskoprávní, které vyústilo v uložení povinnosti společnosti Innovate, v. o. s. Pokud by Krajský soud v Brně postupoval bez průtahů v řízení, mohlo toto řízení vyústit až do zrušení společnosti Innovate, v. o. s., s likvidací, čímž by byla poskytnuta i ochrana vlastnickému právu stěžovatelky.
Ústavní soud proto ve výše uvedeném rozsahu ústavní stížnosti vyhověl a zakázal Krajskému soudu v Brně, aby v porušování práva podle čl. 38 odst. 2 Listiny pokračoval [§82 odst. 3 písm. b) zákona o Ústavním soudu].