ECLI:CZ:US:2009:3.US.136.09.1
sp. zn. III. ÚS 136/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 12. února 2009 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky CPS Container Packing Station, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Františka Diviše 988, zastoupené Mgr. Janem Válkem, advokátem v Praze 9, Ocelářská 799, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2008 č. j. 21 Co 422/2008-27 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 1. 7. 2008 č. j. 26 C 140/2008-15, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení, a to ve výrocích, kterými bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Napadeným rozhodnutím soud prvního stupně zastavil řízení a rozhodl, že stěžovatelce (v řízení před obecnými soudy žalované) se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Městský soud v Praze k odvolání stěžovatelky usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení potvrdil a rozhodl o zaplacení nákladů odvolacího řízení. Těmito výroky o nákladech řízení mělo podle stěžovatelky dojít k porušení jejího základního práva podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, neboť dle jejího tvrzení obecné soudy svá rozhodnutí řádně a přesvědčivě neodůvodnily. Stěžovatelka dále nesouhlasí s aplikací ustanovení §150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších přepisů (dále jen "o. s. ř.").
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"].
Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost a napadené rozhodnutí odvolacího soudu a zjistil, že k zásahu do práv, kterých se stěžovatelka dovolává, nedošlo. V odůvodnění usnesení soudy srozumitelně a dostatečně vyložily důvody, pro které stěžovatelce nepřiznaly náhradu nákladů řízení. Nelze tedy přisvědčit námitce stěžovatelky, že obecné soudy svá rozhodnutí řádně a přesvědčivě neodůvodnily.
Ústavní soud neshledal důvodnou ani další námitku stěžovatelky stran aplikace ustanovení §150 o. s. ř., neboť mu nepřísluší přehodnocovat správnost výkladu tohoto ustanovení, k čemuž ho stěžovatelka vybízí, ani přehodnocovat důvody, které vedly obecné soudy k rozhodnutí o nákladech řízení. Lze jen dodat, že dovolací soud v odůvodnění svého usnesení přiléhavě objasnil, z jakých důvodů shledal v dané věci okolnosti zvláštního zřetele hodné, když popsal negativní postoj stěžovatelky k plnění závazku, její prodlení a celkový liknavý postoj k plnění povinností z předmětného závazkového vztahu.
S ohledem na požadavky, které Ústavní soud klade na rozhodování obecných soudů, tedy včetně rozhodnutí o nákladech řízení - soulad s principy spravedlnosti, řádné odůvodnění, absence libovůle apod. - lze konstatovat, že napadená usnesení všechny tyto požadavky splňují. Ve zmíněném řízení tedy nedošlo k porušení žádného základního práva stěžovatelky a Ústavní soud nenachází žádný důvod pro zrušení napadených rozhodnutí.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. února 2009
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu