ECLI:CZ:US:2009:3.US.2254.09.1
sp. zn. III. ÚS 2254/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 7. září 2009 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu P. Č., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 25. 8. 2009 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatele, v němž se domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 5. 2009 č. j. 19 Co 1130/2009-20, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 3. 2009 č. j. 34 C 196/2009-8, jímž byl zamítnut návrh stěžovatele na osvobození od soudních poplatků. Stěžovatel dále navrhuje, aby Ústavní soud zakázal státní správě soudů a Ministerstvu spravedlnosti vydávat tiskopis vzor 060, zakázal jak Okresnímu soudu, tak i Krajskému soudu v Českých Budějovicích ignorovat obsah neveřejné listiny jakou je jím sepsané čestné prohlášení ve věci osvobození od soudních poplatků, je-li vzor 060 také čestným prohlášením, aby zakázal oběma výše uvedeným soudům "vydírat stěžovatele požadavkem úplného prokázání poměrů mimo jednání soudu a nad rámec tiskopisu vzor 060" a konečně, aby rovněž Okresnímu soudu v Českých Budějovicích zakázal, s odkazem na nezaplacení soudního poplatku, nečinit žádné úkony pro přípravu jednání, pokud marně neuplynula lhůta "k přihlášení se k poplatkové povinnosti".
Jak je již zjevné z obsahu petitu návrhu, návrh stěžovatele přes svůj rozsah vykazuje řadu formálních a obsahových vad (je formulačně nejasný, obsahově zmatený, pojednávající o celé řadě rozhodnutí či procesních postupů obecných soudů, které jdou nad rámec návrhu, přičemž zejména návrh postrádá konkrétní, smysluplnou argumentaci o otázce porušení základních práv a svobod), neobsahuje zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") stanovené náležitosti (§§30, 31 a §34 zákona o Ústavním soudu).
Jen pro úplnost Ústavní soud poznamenává, že z mnoha řízení vedených stěžovatelem před Ústavním soudem je zjištěno, že stěžovatel byl řádně a opakovaně upozorněn na vady svých návrhů, na podmínky řízení před Ústavním soudem, že byl též písemně poučován o nezbytnosti zastoupení advokátem (viz např. řízení sp. zn. I. ÚS 257/09, III. ÚS 291/09, IV. ÚS 424/09, III. ÚS 765/09, atd.).
Stěžovatel však ani v minulosti na opakující se výzvy k odstranění vad návrhu a jeho doplnění odpovídajícím způsobem nereagoval a připojované písemné poučení zcela ignoroval a stejných vad se dopouštěl i v dalších podáních doručovaných Ústavnímu soudu.
Jestliže tedy stěžovateli již dříve poskytované informace a písemná poučení poskytovaná Ústavním soudem se v žádném podstatném ohledu neprojevily v kvalitě a způsobilosti návrhů pro jejich meritorní projednání před Ústavním soudem, nelze než opětovně konstatovat, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se stěžovateli vždy dostávalo poučení v každém individuálním řízení, stalo-li se tak již v řízeních předchozích, neboť tato forma procesního postupu Ústavního soudu se jeví vzhledem k výše uvedeným skutečnostem ve vztahu k předmětnému návrhu jako formalistická a zcela neefektivní.
Ústavní soud proto návrh, který trpí vadami, pro které nebyl v řízení před Ústavním soudem meritorně projednatelný, podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. září 2009
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj