ECLI:CZ:US:2009:3.US.2751.08.1
sp. zn. III. ÚS 2751/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatele A. M., zastoupeného Mgr. Romanem Bednaříkem, advokátem, se sídlem Divadelní 9, Nový Jičín, směřující proti usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. 7. 2007 sp. zn. 12 C 270/2003, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 2. 2008 sp. zn. 22 Ca 398/2007 a proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2008 sp. zn. 1 Afs 61/2008, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 7. 11. 2008, doručeným Ústavnímu soudu dne 7. 11. 2008, se navrhovatel domáhá zrušení rozhodnutí uvedených v záhlaví.
Vzhledem k tomu, že podání nesplňovalo náležitosti zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (navrhovatel zejména nevylíčil dostatečně rozhodující skutečnosti např. v čem spatřuje porušení čl. 11 Listiny a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, dále neoznačil konkrétní důkazy), vyzval Ústavní soud navrhovatele přípisem, doručeným právnímu zástupci stěžovatele oproti podpisu dne 24. 11. 2008, k odstranění vad podání ve lhůtě 14 dnů. Na výzvu reagoval stěžovatel sám přípisem ze dne 3. 12. 2008, kterým však neodstranil vady návrhu. Návrh je tak i nadále nedostatečně určitý a nesrozumitelný, aby Ústavní soud mohl rozhodnout. V ústavní stížnosti zmiňuje navrhovatel spor mezi stěžovatelem a Městem Nový Jičín a Agroprůmyslovým kombinátem a.s. Sednice o náhradu škody (odvolání před Krajským soudem v Ostravě sp. zn. 13 C/94), není však zřejmé jak uvedené případy souvisí s napadanými rozhodnutími. Dále pak zmiňuje průtahy v řízení ze strany FÚ Nový Jičín bez jasného označení jakých konkrétních důkazů se dovolává, jakými argumenty dovozuje porušení ústavně zaručených práv atd.
Stěžovatel byl rovněž upozorněn, že pokud vady nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny, bude jeho návrh odmítnut.
Současně Ústavní soud poznamenává, že stěžovatel napadá rozhodnutí obecných soudů ve věci, kdy se domáhal zrušení exekučního příkazu ze dne 11. 3. 1996, kdy lhůta pro podání žaloby uplynula stěžovateli dne 10. 10. 1996 a stěžovatel podal žalobu dne 9. 12. 2003. Podání směřovaná obecným soudům byla učiněna stěžovatelem opožděně a z těchto důvodů obecnými soudy odmítnuta (resp. zamítnuta), tj. stěžovatel měl účinně chránit svá práva zákonnými prostředky v roce 1996 ve lhůtách stanovených zákonem.
Podle zásady, vyjádřené ustanovením §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V uvedeném ustanovení nachází svůj základ zásada subsidiarity. Její smysl a účel reflektuje maximu, dle níž ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice. Ústavní soud představuje v této souvislosti ultima ratio, institucionální mechanismus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních.
Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť navrhovatel neodstranil vady svého návrhu ve lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. ledna 2009
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj