ECLI:CZ:US:2009:3.US.3180.08.1
sp. zn. III. ÚS 3180/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti stěžovatele J. P., zastoupeného Mgr. Barborou Kovaříkovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 767, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. 6 To 54/2008, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 6. 2008, sp. zn. 2 Nt 374/2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností, která byla dne 22. 12. 2008 předána orgánu Vězeňské služby České republiky, domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení obecných soudů, neboť jimi měla být porušena jeho základní práva zakotvená v čl. 7 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2, 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny"), jakož i v čl. 6, 13, 14, 17 a 18 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluvy").
Z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že v záhlaví označeným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové byla s poukazem na §327 odst. 4 tr. řádu zamítnuta stěžovatelova (zde "odsouzeného") žádost o upuštění od výkonu zbytku trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2006, sp. zn. 1 T 9/2005, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 6. 2006, sp. zn. 6 To 42/2006, za trestné činy padělání a pozměňování peněz podle ustanovení §140 odst. 2 tr. zákona a pokus trestného činu podvodu podle §8 odst. 1 a §250 odst. 1, 4 tr. zákona. Za uvedené trestné činy mu byl uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 5 roků a 6 měsíců.
Napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze byla podle ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu stěžovatelova stížnost proti rozhodnutí soudu prvního stupně zamítnuta.
Z přípisu Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 3. 2009 a přiložených kopií doručenek vyplývá, že stěžovatel ústavní stížností napadené usnesení Vrchního soudu v Praze převzal dne 4. 8. 2008. Dne 29. 9. 2008 podal "stížnost", ve které namítl, že toto rozhodnutí dosud neobdržel. Dne 2. 10. 2008 soud stěžovateli sdělil, že usnesení Vrchního soudu v Praze převzal již dne 4. 8. 2008, přesto mu vyhotovení rozhodnutí zaslal znovu s vysvětlením, že použitý postup fakticky umožňuje okolnost, že zůstalo založeno "v opisech". Dne 8. 10. 2008 byla krajskému soudu doručena další "stížnost" stěžovatele, v níž uvedl, že usnesení Vrchního soudu v Praze mu nenáleží, jelikož se v něm uvádí datum jeho narození chybně (4. 4. 1954 namísto 4. 4. 1944). Usnesení o opravě Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 11. 2008, sp. zn. 6 To 54/2008, bylo krajským soudem doručeno stěžovateli dne 19. 11. 2008.
Stěžovatel v replice ze dne 14. 4. 2009 uvedl, že usnesení o opravě Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 11. 2008, sp. zn. 6 To 54/2008, mu bylo doručeno až 25. 11. 2008, leč podle jeho názoru je rozhodné, že ústavní stížnost je tak jako tak včasná, neboť předmětná "oprava ... se podstatně dotkla obsahu výroku usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. 6 To 54/2008".
Ve smyslu §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. Podle ustanovení §72 odst. 3 téhož zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Posledním opravným prostředkem byla v dané věci stížnost, kterou Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. 6 To 54/2008, zamítl. Jestliže ústavní stížnost byla podána až dne 22. 12. 2008, stalo se tak zjevně po uplynutí lhůty podle citovaného §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, a tudíž opožděně.
Stěžovatel se mýlí, jestliže počátek běhu lhůty pro podání ústavní stížnosti odvozuje ode dne doručení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 11. 2008, sp. zn. 6 To 54/2008, kterým se podle §131 odst. 1 a §138 tr. řádu v záhlaví usnesení téhož soudu ze dne 21. 7. 2008, č. j. 6 To 54/2008-11, opravuje zřejmá nesprávnost spočívající v chybném označení data narození odsouzeného z "4. 4. 1954" na "4. 4. 1944".
Rozhodné je již to, že se oprava netýkala výroku usnesení vrchního soudu, nýbrž jeho úvodní části, resp. záhlaví (srov. Musil, J., Kratochvíl, V., Šámal, P. a kolektiv: Kurs trestního práva. Trestní právo procesní. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 478). Oproti názoru stěžovatele zjevně nešlo o procesní situaci předvídanou ustanovením §133 tr. řádu ve spojení s §138 téhož zákona, podle kterého platí, že pokud se oprava vyhotovení rozsudku (usnesení) nebo oprava opisu rozsudku (usnesení) podstatně dotkla obsahu některého z výroků rozsudku (usnesení), běží státnímu zástupci a osobě opraveným výrokem přímo dotčené lhůta k odvolání od doručení opisu usnesení o opravě, a byla-li proti usnesení o opravě podána stížnost, od doručení rozhodnutí o stížnosti. Ani tvrzení, že mu došlé usnesení "nepřísluší", neobstojí, jelikož stěžovatel je v něm identifikován dalšími osobními údaji a z obsahu odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že se o procesní reakci na jeho stížnost proti (ústavní stížností rovněž napadenému) usnesení krajského soudu; jinak řečeno, o identifikaci stěžovatele nemohlo být navzdory omylu v datu jeho narození žádných pochyb. Že zásilku obsahující opis předmětného usnesení vrchního soudu dne 4. 8. 2008 nepřevzal, což jediné by mohlo být významné, stěžovatel netvrdí. I pokud by důkazní síla poštovní doručenky byla snížena, podává se závěr o doručení též z přípisu stěžovatele datovaného dnem 2. 10. 2008.
Lze uzavřít, že k doručení ústavní stížností napadeného usnesení vrchního soudu došlo již dne 4. 8. 2008; stěžovatel nezpochybnil, že toto rozhodnutí obdržel, a nic na tom nemění, že se v jeho záhlaví a na doručence uvádí nesprávné datum narození.
Již jen pro úplnost se poznamenává, že sdělení ze dne 2. 10. 2008, k němuž bylo přiloženo vyhotovení usnesení vrchního soudu, představovalo pouze vydání opisu (pravomocného) rozhodnutí (srov. §65 odst. 1 tr. řádu), a nemohlo účinky doručení vyvolat; ústavní stížnost byla ostatně podána opožděně, i pokud by se běh lhůty pro podání ústavní stížnosti odvíjel až od doručení této zásilky.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout (soudcem zpravodajem a bez jednání) jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. dubna 2009
Vladimír Kůrka
soudce zpravodaj