ECLI:CZ:US:2009:3.US.76.09.1
sp. zn. III. ÚS 76/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 12. února 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatelů 1) Ing. K. B. a 2) Ing. A. M., obou zastoupených Mgr. Janem Kutějem, advokátem se sídlem Preslova 1269/17, 150 00 Praha 5, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2008 č. j. 12 Ca 12/2008-23, a o návrhu na zrušení §1 odst. 4 ve slově "samostatně" a §123 ve slovech "do zastupitelstva hlavního města Prahy a" zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, takto:
I. Ústavní stížnost se odmítá.
II. Návrh na zrušení §1 odst. 4 ve slově "samostatně" a §123 ve slovech "do zastupitelstva hlavního města Prahy a" zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se odmítá.
III. Stěžovatelům se nepřiznává náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze rozhodl o návrhu žalobců, takto stěžovatelů v řízení před Ústavním soudem, jímž se žalobou domáhali rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb do Zastupitelstva Hlavního města Prahy a o neplatnosti hlasování do Zastupitelstva Hlavního města Prahy ve dnech 17. a 18. října 2008.
Jak soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, volby do Zastupitelstva Hlavního města Prahy ve dnech 17. a 18. října 2008 neproběhly, a (v důsledku toho) výsledky voleb do Zastupitelstva Hlavního města Prahy ve dnech 17. a 18. října 2008 nebyly vyhlášeny státní volební komisí. To z toho důvodu, že volby do Zastupitelstva Hlavního města Prahy proběhly naposledy ve dnech 20. a 21. října 2006, protože podle §123 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se konají podle zákona upravujícího volby do zastupitelstev obcí, jímž je zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a změně některých zákonů. Výrok svého rozhodnutí opřel soud o konstatování, že neshledal naplnění podmínek pro stěžovateli (žalobci) požadovaný soudní přezkum ve smyslu §53 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, protože ve dnech 17. a 18. října 2008 neproběhly volby do Zastupitelstva Hlavního města Prahy podle zákona č. 130/2000 Sb. Dodal, že návrhem na neplatnost voleb do Zastupitelstva Hlavního města Prahy se nemohl zabývat, protože výsledky voleb do tohoto zastupitelstva byly vyhlášeny 24. října 2006 a lhůta k podání návrhu podle §60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb. v trvání 10 dnů po vyhlášení voleb státní volební komisí již zjevně uplynula. Pro neodstranitelnost zmíněného nedostatku, nesplnění podmínek řízení, Městský soud v Praze návrh stěžovatelů odmítl [§46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Předmětné usnesení obecného soudu stěžovatelé napadli ústavní stížností, v níž velmi podrobně rozvedli argumenty zakládající jejich přesvědčení o protiústavnosti relevantní právní úpravy, v důsledku níž se nekonaly ve dnech 17. a 18. října 2008 řádné volby do Zastupitelstva Hlavního města Prahy. Tvrdí, že tím byly porušeny kautely zakotvené v čl. 2 odst. 2, 4, čl. 4, čl. 5, čl. 18 odst. 1, čl. 90 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2, čl. 21 odst. 4, čl. 22, čl. 36 odst. 1, 2, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatelé se domáhali kasace usnesení Městského soudu v Praze a dále toho, aby Ústavní soud zrušil §1 odst. 4 ve slově "samostatně" a §123 ve slovech "do zastupitelstva hlavního města Prahy a" zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Rovněž požadovali, aby Ústavní soud uložil České republice povinnost zcela uhradit náklady jejich právního zastoupení v řízení před tímto soudem.
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Stejně postupuje, shledá-li u návrhu podaného podle §64 odst. 1 až 4 důvody k odmítnutí podle §43 odst. 1 písm. c), tj. jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§43 odst. 2 písm. b) ve spojení s §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Porušení práv, jichž se stěžovatelé dovolávají, z obsahu odůvodnění Městského soudu v Praze shledáno nebylo. Tamní soud postupoval zcela ve shodě s právem na řádný proces, pokud svůj závěr, o nějž se výrok rozhodnutí opírá, podložil právní úpravou zakotvenou v §53 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb. a §60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb.
Ustanovení §1 odst. 4 ve slově "samostatně" a §123 ve slovech "do zastupitelstva hlavního města Prahy a" zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, nebylo v rozhodovacích důvodech napadeného usnesení přímo aplikováno, z čehož plyne, že stěžovatelé nejsou osobami oprávněnými k podání návrhu na jejich zrušení (srov. §74 zákona č. 182/1993 Sb.).
Vzhledem k uvedenému bylo tudíž o jejich návrhu rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§43 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a), b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Dle §83 odst. 1 citovaného zákona lze rozhodnout o tom, že náklady na zastoupení stěžovatele zcela nebo zčásti zaplatí stát, přičemž jednou z nezbytných podmínek realizace tohoto postupu je, že ústavní stížnost nebyla odmítnuta. V důsledku nesplnění tohoto zákonem předjímaného požadavku Ústavní soud rozhodl, že se stěžovatelům náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem vůči státu nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. února 2009
Jiří Mucha
předseda senátu Ústavního soudu