infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 11.02.2009, sp. zn. IV. ÚS 202/09 [ usnesení / HOLLÄNDER / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2009:4.US.202.09.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2009:4.US.202.09.1
sp. zn. IV. ÚS 202/09 Usnesení Ústavní soud rozhodl dne 11. února 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické ve věci J. V., zastoupeného JUDr. Martinem Mikyskou, advokátem se sídlem Malá Skála č. 397, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 11. 2008 č. j. 12 To 390/2008-269, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše označeného usnesení odvolacího soudu, odůvodnil ústavní stížnost tím, že se rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové cítí dotčen v právech, zakotvených v článcích 36 a 40 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že dle jeho přesvědčení již soud I. stupně procesně poškodil stranu obhajoby, když k důkazu do řízení nepřipustil znalecký posudek Doc. H. na základě argumentace, že jeho znalecká specializace se posuzování odborných medicínských otázek předmětného řízení netýká, přičemž jmenovaný znalec - jeho obhájcem požádaný o posudek - byl jako internista nepochybně způsobilý k vyjádření se k otázce ovlivnění jednání určité osoby alkoholem. Dále poukázal na to, že znalecký posudek MUDr. T. a PhDr. B. není opatřen doložkou podle §175 trestního zákona, podle níž by tito potvrzovali, že za tím, co v posudku uvedli, si stojí pod hrozbou profesionální odpovědnosti. S uvedenými námitkami proti postupu Okresního soudu v Semilech se odvolací soud nevypořádal, v odůvodnění svého rozhodnutí na ně nijak neodpověděl. Dne 4. 2. 2009 předložil navrhovatel k ústavní stížnosti vyjádření znalce Doc. MUDr. E. H., CSc., MBA, v němž jmenovaný mj. uvedl rozsah své specializace s tím, že odhad hladiny alkoholu v krvi by měl být součástí základních dovedností, kterými disponuje každý lékař, a je přímou součástí hned několika oborů, v nichž je kvalifikován. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadeného usnesení zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Hradci Králové v souladu s §254 odst. 1 trestního řádu přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i jemu předcházející řízení a po doplnění dokazování opodstatněně odvolání obžalovaného, uznaného vinným trestným činem znásilnění dle §241 odst. 1, 2 trestního zákona, zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí se vyčerpávajícím způsobem s odvolacími námitkami stěžovatele vypořádal, když, s poukazem na hodnocení výpovědi poškozené a svědka V., shodně s hodnocením všech důkazů a závěrů, k nimž dospěl Okresní soud v Semilech, shledal, že se obžalovaný trestného činu znásilnění podle §241 odst. 1, 2 trestního zákona dopustil a byl mu znám věk poškozené, tj. že jí nebylo ještě 18 let. Poukázal i na správnost postupu soudem ustanovených znalců, na jejich řádné poučení, vztahující se k odpovědnosti znalce v případě nepravdivých údajů ve znaleckém posudku, jakož i na opodstatněnost v postupu soudu I. stupně při hodnocení stěžovatelem předloženého posudku Doc. MUDr. H. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani sdělený rozsah lékařské kvalifikace jmenovaného. Pro shodné výhrady ke skutkovým zjištěním soudů, obsažené v ústavní stížnosti, lze na přiléhavé odůvodnění usnesení odvolacího soudu v dalším odkázat. Vzhledem k výše uvedenému a zjištění, že v trestním řízení vedeném v předmětné věci proti stěžovateli soudy postupovaly a jednaly v souladu s §2 odst. 5 a 6 trestního řádu, byla ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněná odmítnuta [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 11. února 2009 Miloslav Výborný předseda senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2009:4.US.202.09.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 202/09
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 11. 2. 2009
Datum vyhlášení  
Datum podání 27. 1. 2009
Datum zpřístupnění 6. 3. 2009
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Hradec Králové
Soudce zpravodaj Holländer Pavel
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.2
Ostatní dotčené předpisy
  • 141/1961 Sb., §2 odst.5, §2 odst.6
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-202-09_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 61302
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-07