infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 11.02.2009, sp. zn. Pl. ÚS 3/08 [ usnesení / FORMÁNKOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2009:Pl.US.3.08.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2009:Pl.US.3.08.1
sp. zn. Pl. ÚS 3/08 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové (soudkyně zpravodajka) a soudců Michaely Židlické a Miloslava Výborného mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci návrhu Krajského soudu v Brně, za který jedná samosoudce JUDr. Pavel Bachratý, na zrušení ustanovení §45c odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 555/2004 Sb., takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: I. 1. Návrhem, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 14. ledna 2008 podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a dle ustanovení §64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se Krajský soud v Brně, za který jedná samosoudce JUDr. Pavel Bachratý (dále jen "navrhovatel"), domáhal zrušení ustanovení §45c odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 555/2004 Sb. (dále jen "o. s. ř."). 2. V návrhu navrhovatel uvedl, že Okresní soud v Břeclavi jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 4. dubna 2005 č. j. P 171/2004-99 rozhodl ve výroku I. o úpravě styku otce s nezletilými dcerami, ve výroku II. zamítl návrh otce na snížení výživného na nezletilé dcery a ve výroku III. zamítl návrh matky na zvýšení výživného na nezletilé dcery. Otec podal do výroku II. tohoto rozsudku odvolání, o kterém rozhodl navrhovatel rozsudkem ze dne 12. ledna 2006 sp. zn. 14 Co 222/2005 a který nabyl právní moci dne 15. února 2006 tak, že rozsudek soudu prvního stupně změnil a otci výživné na nezletilé dcery snížil. Dne 14. dubna 2006 napadla matka (dále jen "žalobkyně") rozsudek odvolacího soudu žalobou pro zmatečnost podle ustanovení §229 odst. 3 o. s. ř. a řízení u navrhovatele probíhá pod sp. zn. 51 C 10/2006. Žalobkyně v žalobě pro zmatečnost tvrdí, že v průběhu řízení jí byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem tím, že odvolací soud zaslal předvolání k jednání ve věci pouze její právní zástupkyni a nikoliv jí samotné. Navrhovatel dále uvedl, že se v řízení o žalobě pro zmatečnost, vedeném pod sp. zn. 51 C 10/2006, vzhledem k uplatněným důvodům zmatečnosti při posouzení tvrzeného odnětí možnosti jednat před soudem (§229 odst. 3 o. s. ř.), neobejde bez aplikace či výkladu ustanovení §45c odst. 1 a 3 o. s. ř. Přitom je toho názoru, že podle výkladu prezentovaného Ústavním soudem jde o ustanovení jsoucí v rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně v rozporu s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Proto navrhovatel řízení o žalobě pro zmatečnost přerušil a podal návrh na zrušení napadených ustanovení. II. 3. Podáním ze dne 29. ledna 2009, doručeným Ústavnímu soudu dne 3. února 2009, navrhovatel Ústavnímu soudu sdělil, že usnesením ze dne 23. prosince 2008 č. j. 51 C 10/2006-44, které nabylo právní moci dne 20. ledna 2009, pro zpětvzetí žaloby žalobkyní zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost, vedené pod sp. zn. 51 C 10/2006 a tím odpadl důvod pro zrušení ustanovení §45c odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. a návrh ze dne 14. ledna 2008 proto bere zpět. III. 4. Ústavní soud může uplatňovat státní moc jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (srov. čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny). Pravomoc Ústavního soudu je dána čl. 87 Ústavy a v jeho rámci zákonem o Ústavním soudu. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, o který se návrh opírá, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu. Ustanovení §64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu pak stanoví, že návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. Nezbytnou podmínkou k tomu, aby návrh soudu o zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení mohl být Ústavním soudem projednán, je tak přímá aplikace napadených ustanovení navrhovatelem. 5. Řízení o kontrole norem je vedeno zásadou oficiality, jejímž komponentem je i vyloučení možnosti zpětvzetí návrhu (srov. nález Pl. ÚS 7/03 in http://nalus.usoud.cz). Zákon o Ústavním soudu v souvislosti s návrhy na zrušení zákonů a jiných právních předpisů podle hlavy druhé, oddílu prvního, umožňuje zastavení řízení pouze v případě, že zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbudou platnosti před skončením řízení před Ústavním soudem (§67 odst. 1), nebo pokud pozbude platnosti ústavní zákon nebo zákon, s nimiž je podle návrhu zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, v rozporu (§67 odst. 2). Tato situace nenastala a Ústavní soud tak nemůže v případě zpětvzetí návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení (§64 odst. 3) řízení zastavit tak, jak mu to umožňuje např. ustanovení §77, §90 odst. 1, 2, §94 odst. 2, §98 odst. 1 či §110 zákona o Ústavním soudu. 6. V důsledku procesního vývoje popsaného v bodu 3 došlo však k tomu, že Krajský soud v Brně přestal být oprávněným navrhovatelem, neboť návrhem napadená ustanovení o. s. ř. v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy aplikovat nebude (srov. §64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). 7. Nesplňuje-li tedy konkrétní návrh podaný podle ustanovení §64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu uvedenou podmínku přímé aplikace napadených ustanovení navrhovatelem, není navrhovatel podle výslovné dikce ustanovení §43 odst. 1 písm. c) téhož zákona k jeho podání aktivně legitimován, resp. návrh byl podán "někým zjevně neoprávněným". V takovém případě je k rozhodnutí o návrhu obecného soudu, podaného podle §64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, povolán senát Ústavního soudu, a to k usnesení, jímž návrh odmítne [§43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu]. 8. Pro uvedené je návrh na zrušení ustanovení §45c odst. 1 a 3 o. s. ř. nutno kvalifikovat jako návrh podaný zjevně neoprávněnou osobou, což založilo důvod jeho odmítnutí podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c), §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 11. února 2009 Vlasta Formánková předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2009:Pl.US.3.08.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka Pl. ÚS 3/08
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 11. 2. 2009
Datum vyhlášení  
Datum podání 14. 1. 2008
Datum zpřístupnění 20. 2. 2009
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O zrušení zákonů a jiných právních předpisů
Význam 4
Navrhovatel SOUD - KS Brno
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Formánková Vlasta
Napadený akt zákon; 99/1963 Sb.; občanský soudní řád; §45c/1, §45c/3
Typ výroku odmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §45c odst.1, §45c odst.3
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/aktivní procesní legitimace navrhovatele
Věcný rejstřík zpětvzetí návrhu
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-3-08_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 61311
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-07